History session '97 (Lukov) 7.-10.8. 1997

Rosta

Ctvrtek
   A zacali se sjizdet bojovnici. Spolecne s Wothanem a kralem jsme jezapisovali, vybirali ucastnicke poplatky a snazili se udrzet utocnikyna uzde, protoze odchod na jejich "zajistene" taboriste byl az nekdyk veceru.
   Dostavil se i vevoda utocniku a hned se dalo rict, ze tenhle clovek nesplnuje nase predstavy vevody ani nahodou. Nemel vubec naznak nejakeho vevodskeho vystupovani, i kdyz se snazil, a jeho historicky oblek jsem asi prehlid. Sance utocniku klesly a to opravdu nizko.
   Dorazilo celkove dost lidi, vic nez jsem predtim cekal.

Patek
   Nastalo rano. Wothan vyrazil vydat instrukce utocnikum do jejich vychoziho tabora. Kdyz jsem sel do jejich tabora, abych je dovedl namisto zvolene za zacatek jejich cesty, potkal jsem Wothana s walkyrou,kteri mi v krecich smichu vykladali o tom, ze vevoda si nevedomky zvolil za jednoho ze svych baronu hejtmana lapku. Pekny zacatek :)
   Odvadel jsem utocniky na zacatek jejich cesty, dalo se rict, ze obesli cely hrad, polovina z nich to vedela a nesetrila slovy "chvaly"na adresu organizatoru, snazil jsem se je uklidnit tim, ze jsem jimtvrdil ze uz tam budem, i kdyz jsem tou cestou sel taky poprve.
   Konecne jsme dorazili na misto. Znaveni zbrojnosi shodili sve vaky asnazili se trosku si odpocinout. Rady se o neco rozrostly, kdyz jsmena miste nasli skupinu asi 6 lidi, kteri misto prenocovani nenasli anocovali zde. Prave snidali. Chvili po desate vse zaclo.
   Wothan pronesl uvodni rec, pak jsem mel neco rict ja, ale protoze jsem stydlivej a bojim se lidi, Wothan rekl neco ve smyslu 'Na Lukov!'a vyrazilo se. Muj pocit: "Dejte mi lopatu, ja jse jdu nekam zahrabat."    Vevoda prikazal postupovat opatrne, a rekl bych, ze se vsichni sinuli skutecne slimacim tempem. Po obrancich nebylo nikde ani stopy, presto sepostup vubec nezrychlil, naopak se porad zastavovalo. Konecne se na ceste objevila postava s mecem. Vsech asi 80 utocniku se zastavilo tak50 metru pred ni. Kolem byl vzrostly smrkovy les, viditelnost velmi dobra, pravdepodobnost lecky velmi nizka, presto cely pruvod dlouho stoji.
   Nakonec vyjde delgace baronu a rytiru zjistit, o koho se to vlastnejedna. Je to sir Lancelot, ktery bez radneho souboje cestu neuvolni. Predstoupil jeden z rytiru (nakonec to dotahl az na vevodu :) ) a svedlse sirem Lancelotem souboj. Lancelotovi se sice povedlo rytire zranit nanoze, ale to byl spis zacatek jeho konce, protoze se mu sebevedomi priliszvedlo a diky tomu udelal pri utoku chybu, ktera se mu vymstila k smrti. Zraneneho rytire jsem vylecil a pruvod pokracoval dal.
   Po nekolika vlastne bezduvodnych zastavkach se pruvod zastavil podstoupanim. Nasla se znacka pro modlu a tak se zase cekalo, az ji prinesoua ja napjate cekal co se bude dit, protoze z predchoziho dne, kdy jsemcelou trasu prochazel, jsem vedel, ze na vrchu cihaji obranci. Nakonecjsem dokopal jednu skupinu, aby se vydala aspon na pruzkum.
   Zminim se aspon trosku o tomto prvnim obrannem bode, a duvodu tezkeporazky obrancu. Cesta vedla obcasnym korytem potoka, byla to uzka pesinkaa na kazde strane byl maly val. Obranci okraje zabarikadovali drevem acekali, ze utocnici monotonne pujdou korytem a nechaji se pobit. Kridla do10 metru, kam mohli utocnici, vubec nebyla opevnena. Obrancu navic nebyl ani plny pocet. Vse bylo pripraveno pro katastrofu.
   Oddil pruzkumniku hned jak uvidel pripravenou cestu korytem, zavolal zejsou tu obranci. V tu ranu vybehla do kopce obrovska armada dobyvatelu amimo cestu zautocila z boku na zalehle obrance. Obranci se snazili branit,ale nebylo jim to moct platne, prave kridlo bylo vybito do posledniho az leveho se zachranila asi polovina utekem. K svemu velkemu prekvapenijsem po boji zjistil, ze utocnici nemeli ani jednoho padleho pouze nekolikzranenych. Prvni sarvatka byla pro obrance katastrofou.
   V te same dobe se vsak utocnikum stala jedna velmi neprijemna vec, baronLisak, hejtman lapku, se svou druzinou a vevodovym praporem uprchl. Vevodaprisel o velmi dulezitou vec, ozivovani mrtvych dostalo nekolik minut navic.
   Situace se dal vyvijela rozvlacnym tempem, vevoda misto pruzkumu jenomdrepel na miste, dal prikaz, aby si bojovnici vynesli veci na vrchol hrebenu a marne se shanel po baronu Lisakovi. Nevim jak dlouho se tam nicnedelo, ale byla to pekna doba, protoze i Wothanovi se to nakonec zdalo moc a prisel nekoho vyzvat na souboj. Vevoda zvolil barona, coz se mu pakvymstilo, protoze baron s Wothanem se zabili navzajem, Wothan v klidu odkracel, zatimco baronovi oddili meli pauzu na 20 minut. Dalsi ztracenycas.
   Zase jsem dokopal jeden oddil, aby sel na pruzkum, vevoda jim povoliljit jen 200 metru dopredu, cehoz se nanestesti chteli drzet. Nakonec seaspon dva z nich odvazili jit jeste kousek, kde stalo hlavni opevneni -Kralky. Se zpravou se vratili a nakonec se asi polovina vojska dala do pohybu.
   Kralky jsou hezka skalnata souteska, jsou v nejvyssim miste tak 6 metru vysoke a do vzdalenosti 10 metru od cesty je tam pekny sraz. Bylvydan rozkaz k prvnimu utoku a utocnici se vrhli do soutesky a zacalisplhat po srazech vzhuru. Obranci jeste predtim posili obranu souteskytim, ze do ni svrhli pripravene chrosti.
   Uvelebil jsem se na kridle 10 metru od cesty a dohlizel na dodrzovanipravidel a vcelku se bavil. Pode mnou utocnici splhali vzhuru, obcas ponich nekdo vystrelil z luku, ale pokud nebyli primo u zbudovaneho valu, tak meli vystrelene sipy jen psychologicky efekt. Kdyz se utocnici vydrapali k valu, snazili se ho znicit a nebo aspon zabit nekoho za nim,ale obranci do nich sekali z vrchu, byli na rovnem a jejich lucistnicimeli take nezanedbatelnou vyhodu. Na levem kridle bylo tech nekolikutocniku co vysplhalo az k valu bez velkych ztrat zabito a potom semvysplhali jen asi 3 lidi, kteri se po case zas stahli. Na ostatnichusecich dopadli utocnici obdobne a nastala prestavka v boji.
   Pote co se zase shromazdilo vetsi mnozstvi utocniku, zacal opet napor.Opet se nekolik bojovniku vysplhalo k valu a pokouseli se ho zdolat, alejejich boj byl zbytecny, obranci zde meli vyrazne navrch. K rozhodnutidoslo na druhe strane, kde utocnici prorazili malym pruchodem vedle soutesky a vypadem z boku pobili vetsinu obrancu shromazdenych u soutesky.Jakmile byla souteska obsazena utocniky, odpor na kridle kde jsem sedelja, se take zhroutil, utocnici pronikali zezadu a nakonec i zepredu, neco obrancu ustoupilo (spis uteklo), zbytek byl pobit. Muj odhad je, ze pri dobyti Kralek padlo asi 80% obrancu a museli se odebrat do chramu smrti.
   Potom se opet cekalo, dokud nebudou vsichni utocnici zdravi cimz padembyli i obranci kopletni, ale nic jim to nepomohlo. Dalsi branene misto, lezici asi 300 metru od Kralek, bylo dobyto hned prvnim prudkym utokem. Vetsina obrancu se stacila vcas zdekovat a ani ztraty utocniku nebyly vysoke. Nastalo opet cekani, i kdyz se da rici, ze uz bylo o neco kratsi.
   Utocnici se opet dali do pohybu a po uzke stezce se vysplhali az ksvatojance, kde jsem cekal opet nejake obrance, ale nikde nikdo. Slo setedy dal, nyni kousek z kopce a nakonec utocnici stanuli pred poslednim chranenym mistem pred hradem, jednalo se o branu v hradbe spojujici Svatojanku se samotnym hradem. Stali zde pouze dva obranci a byli skutecne zaskoceni objevenim utocniku, protoze za cely den nikdy nepostupovali utocnici tak rychle. Oba obranci zacli volat o posilu a snazili se oddalit utok vyjednavanim, coz se jim podarilo, ale nakonecjim to nebylo moct platne, protoze utocnici je i potom rychle smetli. Nekolik utocniku pobil Wothan, protoze zapomeli na jeho prisny zakaz leztna hradby a bohuzel i cedule varujici pred timto krokem byla povesena nadruhe strane hradby.
   Po dobyti teto brany vevoda oznamil oblehnuti hradu a oficialni rezbaprvniho dne byla skoncena, dobyvani melo pokracovat nasledujici den.Obranci zalezli do hradu, utocnici si vybudovali tabor na noc na Kralkach,jeden malicky i primo pod hradbami Lukova.

Noc z patku na sobotu
   Da se rici, pres tuto noc zil les v okoli hradu Lukova rusnym spolecenskym zivotem. Potloukali se v nem skupiny utocniku i obrancu, kompletni sestavu doplnovali jeste lapkove. Nevim co se vsechno delo,protoze jako buh jsem se rozhodl v noci nic nedelat, nechat to nasebevrazednych nadsencich a jit radsi spat.
   Uz po setmeni jsme sli s Verou od chatky z Lukova nahoru na hrad, a tak jsme si trochu prodlouzili cestu pres lezeni na Kralkach. Souteskabyla strezena strazi, ktera potom co po hlase poznala, ze ma pred sebouvlastniho boha nas pustila bez fyzickeho napadeni dal. Uprostred lezenistali vlajky, kolem nich lezelo a spalo nekolik utocniku, museli jsem s Verou davat pozor, aby jsme na nekoho neslapli.
   Pote co jsme prosli lezeni jsme pokracovali dal k hradu a na rozcestikousek od nej jsme potkali bandu obrancu, kteri zde meli domluvenou schuzku s lapky. Taky tu byl spion obrancu, ktery uz utekl z taborautocniku, protoze ho tam kde kdo podezrival. Protoze nemohl prinest zadnou ze strezenych vlajek, pobral neco sipu a nejake svicky. Chvili jsme se s nimi bavili a pak jsem vyrazili k hradu.
   Zbytek noci jsem stravil na hrade, neco jsem pojedl a pak jsem sel spat,pricemz jsem se nijak nevzrusoval nekolika poplachy ktere vypukly. Jednouse na hrad pokusili proniknout lapkove, ale po prozrazeni jejich pritomnosti se dali na utek. Jejich hejtman nekam zapadl a byl chycen, jeho odreniny byly okamzite osetreny tremi pritomnymi studentkami mediciny. Bylo skutecne zajimave sledovat jak nadsene se na nej vrhli.
   Jednomu z utocniku se podarilo dostat do stredu hradu, kde pak sedel asipul hodiny v krovi a snazil se mezi postavami urcit krale, na nehoz chtelspachat atentat. Atentat se nakonec nezdaril, zabodl jenom felcara a byl chycen. Pak ho spoutali a drzeli az do rana jako zajatce. Pri kazdem stridani strazi mu museli pritahovat pouta, ktere si pilne rozvazoval akdyz mu je k ranu hlidka neutahla poradne, rozmotal si je a pak preskocilhradby a zmizel pryc. Rano jsem ho videl v tabore utocniku a tam ho projeho statecny pokus pasovali na rytire.

Sobota
   Rano jsem se v klidu probudil, nasnidal, okoukl obranu hradu, dozvedelse o vypadu obrancu, kteri vymlatili maly tabor pod hradbami a kdyz sevydali na Kralky, postavilo se jim do cesty dost obrancu na to, aby radsizalezli zpet do hradu. Pote jsem dosel na Kralky a cekal az se utocnicisesbiraji k tazeni na hrad. Za nejakou dobu stali utocnici pod hradbami aobranci se na sklebili z hradeb.
   Situace pro utocniky nevypadala nejlip, pocetne se armady priblizne vyrovnali, protoze neco utocniku prebehlo k obrancum z duvodu totalnichnesympatii k vevodovi. Do nitra hradu vedly tri cesty.
   Prvni z nich byla vyrazeny otvor ve vysce asi 180 centimetru nad kupoutravy, vetvi a podobnych veci vyhazenych z hradu. Protoze si utocnicinepostavili zadny zebrik, byl tento otvor vyuzit jen jednou a to k vypaduobrancu.
   Druhe dve cesty vedly do parkanu, kde se opet spojovaly a pokracovaly zpolazasypanou gotickou branou dal. Obe cesty byly zataraseny kmeny adrevem, delsi prurva v parkanu tak dokonale, ze byla pro utocniky prakticky nepouzitelna.
   Vevoda dal rozkaz k utoku a utocnici zacli splhat k hradbam. Od hradebpriletelo nekolik sipu, ale jejich ucinek byl tak mizivy, ze sami obrancistrileni zanechali, dokud se jim utocnici nevysplhali az pod nos. Zacloobdobi zkouseni obrany, utocnici se snazili rozebrat zatarasy v obou castech barkanu a nenechat se pri tom zabit. Po nejake dobe zjistili, zezataras v zdanlive nejslabsim miste obrany je tak bytelny, ze bez toho, aby jim ho nekdo pomohl strhnout z druhe strany, nemaji vubec sanci hoznicit. Po celou zbyvajici dobu boje o parkan zde dochazelo vyslovene jenk naznakovym vypadum.
   Druha cesta do parkanu byla o hodne uzsi, ale zataras se dal aspon rozebrat. Bylo to neprijemne misto z nekolika duvodu - bylo velmi uzke,bylo v nem dost lidi, primo nad nim stali lucistnici a ti u sebe meli kyble s vodou, ktera symbolizovala vrouci smulu.
   Situace zde vypadala priblizne takto: utocnici rozebrali zataras asnazili se vytlacit obrance do sirsich prostor parkanu, nad nimi stalilucistnici a meli je jako na dlani, kdykoliv se utocnikum podarilo trochuzatlacit obrance, vylili na ne shora vodu a trictvrtiny jich v tu ranubylo mrtvych. Situace velmi stabilni.
   Da se rici, ze v zatlacovani obrancu a zakonitem naslednem osychani na slunicku probehla cast dne. Zlom nastal teprve tehdy, kdyz obrancum doslavoda-smula. Po dlouhem boji byl parkan utocniky dobyt, byl nakonec strzen i zataras, ktery predtim byl nedobytny. ( Mezitim doslo na strane utocniku kzajimave udalosti, byl svrzen vevoda a nahrazen novym. Na miste jsem primonebyl, ale pry to probehlo tak, ze se jeden z baronu domluvil s obranci akdyz vevoda poslal svou gardu do utoku, tak ho zajmul, poslal obrancum a na jeho misto dosadil jineho cloveka. Da se rici, ze vetsina utocniku bylatoutu udalosti velmi potesena, stareho vevodu nemel skoro nikdo v lasce.
   Na dobytem parkane nyni stal novy vevoda, veskere boje se vedly jen vstare brane. V brane se krcili utocnici a za branou na ne cekali obranci.Asi dva utoky ven z teto brany byly lehce zachyceny, protoze vylez byl takovy, ze na utocniky, kteri jen vystrcili hlavu, se ze tri stran sneslymece, sipy a i neco poslednich zbytku vody-smuly. Utocnici uz take pouzivali v jednoduchem vrhadle vodu, ale ucinek byl opravdu maly, jen sezabranilo tomu, aby se rytiri a baroni necitili nesmrtelni.
   Blizila se uz hodina, na kterou byl vyhlasen konec celeho dobyvani atak vevoda pripravil posledni ztec. Vsichni zivi utocnici byli pripraveniu brany a na povel se vsichni vrhli do utoku. Prvni utocnici se sebevrazedne vrhli na stity a zatlacili je dolu, zatimco ti za nimi zabiliobrance, kteri drzeli stity. Utocnici se krok za krokem probojovavali nanadvori a za nekolik malo minut na nem i stanuli. Jejich postup byl vsakukoncen celkovym koncem dobyvani. Kral, ktery zvolil jako posledni misto obrany sklepeni, tedy zvitezil.
   Novy vevoda uznal kralovu autoritu a uzzbyvalo vyresit jen jednu vec, co se starym vevodou. Vevodovi byvalivojaci i nepratele lacnili po jeho krvi a kral se rozhodl svest s nimsouboj. Souboj nebyl dlouhy a jasot bojovniku pote, co byl vevoda zabitudelal definitivni tecku za celym dobyvanim.