Bitva na Lukove 1998

Jeji velicenstvo kralovna Vera mi poslala dopis, ve kterem se mimo jine zminila o jiste vevodkyni a jejim manzelu, jenz shromazduji sva vojska. Take psala, ze kral kamsi odtahl a ze ma obavy o kralovstvi. Jako zoldaku mi bylo jasne o co jde. Ve stredu rano jsem presvedcila mou sestru lukostrelkyni, aby se se mnou vyjela podivat a popripade podporit hrad Lukov.

Ctvrtek

Ve ctvrtek rano jsme vzaly sve vaky a nastoupili na zelezneho ore, jenz nas dopravil az do podhradi. S nim tez dojelo nekolik dalsich priznivcu kralovny. Bohuzel jsme potkali i nekolik vevodovych zoldneru. Na hrade jsme byly vrele prijate, protoze z vychodu prichazeli ke hradu vevodovi muzi. Pocty obrancu se rozsirovali. Pribyvalo tez utocniku. Na hrade bohuzel nebyla ani kapka vody, coz znamenalo delsi pochod do podhradi pro tuto cennou kapalinu. K veceru nam osazenstvo hradu za svitu pochodni a ohne predvedlo nekolik hereckych kousku, jako byl tragikomicky balet nebo reklamu. No pobaveni pro zoldaky, rytire i kralovnu, jak se patri. Noc se zacala ukrajovat a my se sli oddat pokojnemu a posilujicimu spanku.

Patek

Nasledujici rano jsme se probudili do parneho dne. Bohate jsme posnidali. Na devatou hodinu byla pripravena prehlidka branne sily hradu. Armada byla rozdelena do skupin, kazdou vedl jeden rytir. Ti meli valecnou poradu s kralovnou a baronem. Ja se sestrou jsem doplnovala linii hradu v barve oranzove. Velel nam Stone. Nas prvni ukol bylo s cervenymi uhajit jakousi kupeckou zastavu - byla na mytine a kolem zadne krovi. Nastesti jsme uvideli utocniky driv nez stihli zjistit, kde zastava lezi. Udelali jsme radu na pristupove ceste a ja zustala na pravem boku. Pockali jsme si, az si k nam prijdou. Pak se strhla bitka. Nekomu jsem slusne poskodila fasadu. Na jeho misto prisel druhy, v te chvili mi ale jakysi hnusny nepritel vpadl do zad a zabil me zezadu. Spolu se mnou padli i tri dalsi bojovnici. Valkyra vsak byla, kde mela byt a odvedla nas od chramu smrti. Tuto bitku jsme vyhrali, neb utocnikum do zad vpadlo nase utocne komando a trosicku je zmasakrovalo.

Dalsi rozkaz pro Stounovi lidi (nas) znel: "Utocnici maji konvoj na ceste. Obejdete to, vpadnete jim do boku, popripade je nazente na bile komando, ti vam s tim pomuzou. A rychle!" Tak jsme se rozbehli. Leteli jsme oklikou nahoru ke Svatojance. Pod ni byli tri vozy jidla a piti a utocniku malo. Zarvali jsme a v padli na ne. Nebyl v tom zadny problem, utekli jak zajici. Tak jsme vozy odvezli na hrad. Kralovna z nas mela radost, tak hned dala Stounovi a jeste cervenym a bilim dalsi rozkaz: "Prineste mi zastavu vevodkyne. Podle mych informatoru je v lezeni minimum vojaku." Plan sestavil Baron: "Cerveni a oranzovi zepredu, bili taky. Ty, ty, ty pujdete ze zadu." Toz Stone zavelel a vysli jsme. 20 metru pred taborem jsme byli zpozorovani. V tu chvili jsem zacala prepocitavat kolik nas je, vyslo mi cislo 8. Jedna lucistnice, 2 obouruce, 5 stitaru. Pro jistotu nas doprovazela i markytanka a valkyra. V nepratelskem tabore nebylo minimum utocniku, bylo jich tam narvano. Zastavu jsem videla ja a par dalsich bystrozrakych. Udelali jsme linii a cekali jsme. Pak prisel Vosak na vyzyvacku se Stonem, prohral. Dalsi byl Kentaur, ti to meli vyrovnane. Pak prisel Sauron a ten nam Stouna zabil. To uz si jejich zoldaci zacali troufat. A zacali postupovat. Byl zavelen okamzity a strelhbity ustup. Vsech sedm se nas okamzite obratilo a zacali jsme zdrhat. Bezela jsem predposledni. (Byla jsem pred tim v prvni linii.) Za mnou bezel jeste jeden stitar. Prebehli jsme jeden val, druhy, na nem jsem najednou spatrila nase lidi. Ti je zastavili tesne za nami, no o fous. Vybehli jsme na val, abychom jim pomohli. Sily byli vyrovnany, ale nas ubyvalo. Zbyli jsme tri asi proti desiti. Nastesti dva stity, takze jsem si vybrala leve kridlo. Nastesti stezka dzungli byla uzka a nemohli nam do zad. Tlacili nas ke hradu. Kolem zacal netrpelive obchazet smr�ak s tim, ze by se mu tri rampouchy do sbirky libili. Velice slusne jsem mu rekla, aby tak s nejvetsi laskavosti necinil. Diky bohu jsem ho presvedcila. Zahnali nas az do hradu. Kdyz nas tam zahaneli porvavali: "Doufam, ze vas kralovna popravi za neplneni rozkazu." No nepopravila. Za to se obetoval zajatec Odinovi. Byl stat sekerou.

Saracen zatim vymyslel hlasku: "Boze ochranuj vevodkyni, protoze to nikdo jiny neudela." a druhou: "Potrebuji nejaky marky v tanku." No copak Saracen.

Bylo dohodnuto asi trihodinove primeri. Takze jsme se vypravili do podhradi pro vodu, abych upresnila: ctyri bojovnice, ktere dnesnim dnem hromadne nazyvam Amazonky. V obchode jsme koupily petky, v chate je naplnily, taky jsme si koupily a zbastily mrazak. O pul treti jsme dolezly na hrad. Ve tri byl dan povel: "Utocnici budou hledat nekde cosi, pujdou tudyhle tou cestou, nenechte je projit." Toz jsme sli na cestu. Vyslali jsme patraci skupinku (ta nasla co hledali utocnici). Pak prisli oni, tak jsme je rozprasili.

Dalsi ukol znel: "Bezte doprovodit konvoj spratelene vevodkyne na hrad (6 vozu) pres opevnene Kralky (v podstate nemozne). Ja jsem byla osobni ochranka vevodkyne a koci cele kolony a hlidala jsem konvoj zepredu. Lec lapkove prisli zezadu, kde stali mrtvi. Toz jsem dva zabila, ale asi pet jich zdrhlo se tremi vozy. Pribrala jsem dalsiho clena osobni gardy a kociho. Skrz Kralky to neslo a neslo. Potoky krve proudili kolem nas. Vsichni bojovali naplno. Lapkove zautocili podruhe (uz jsem je cekala). Tentokrat nic neodnesli a sli si lizat rany k hejtmanovi. Kralky porad jeste drzeli. Horsi bylo, ze drzeli tak moc, ze se utocnici zacali dostavat pred skaly a zatlacovat nas dolu po ceste. Dosli jsme se tremi vozy az na rozcesti. Dal to neslo. Byla kolem spousta mrtvol. Pridal se k nam jeden bily rytir. Momentalne to vypadalo jako bitka tri proti dvaceti. Obklicili nas. Vevodkyne utekla. Rozsekali jsme vozy. Pote jeden vosak navrhl souboj mezi nasim rytirem a Sauronem. Kdyz vyhraje muzeme jit. Kdyz prohraje budou z nas dva zajatci a jedna rytirska mrtvola. To znelo slusneji nez presila 3:20. Rytiri se do sebe pustili. Jenze Sauron je Sauron a nas rytir byl za chvilku mrtev. A my byli v prcicich. Toz odlozili jsme zbrane a cekali, zatim co se tech 20 radovalo. Vosak sel shanet Lokiho a vevodkyni. Nasel Lokiho: "Koho chcete obetovat? Tamhle tu a tamhle toho! No proc ne, tak jo." Nasel vevodkyni: "Delejte si s nimi co chcete!" Tak jak jsme tam stali, tak prisli vosaci s obradni dykou a oba nas podkuchli. Fuj. Bidaci. Uctivaci pochybnych bohu. Toz sli jsme brucet do chramu smrti. Jeste, ze nas tam odvedla valkyra.

Na hrade jsme se navecereli a ja si trochu schrupnula, pak jsme obdrzela glejt pro nocni boj. Posadili me s mecem na nadvori k vlajce - kralovnine zastave. A tak jsem hlidala. Kolem jedne hrad krome hlidek usnul. Od brany porad chodili lidi z nocniho prepadoveho komanda a ptali se, jestli nespim. O pul druhe jsem se vzala plast. Prisel na pokec Jura a pak Cert. Ve tri hodiny dorazili nepratelsti zvedove, byl vyvolan mirny poplach. Ja se zvedla, protocila mec, zaujala obranne postaveni a v tu chvili uz stejne vsichni tri utocnici byli mrtvi. To nastve. Mezi ctvrtou a patou jsem musela zacit chodit, abych neusnula a v pet jsme byli vsichni odvolani s tim, ze je primeri. Do deviti jsem spala, pak bylo takove horko, ze se nedalo.

Sobota

Rano jsem beztak vypadala jako by me prejelo sestisprezi (ve 20. stol - tank). Nasnidala jsem se a sla pomahat delat sipy, a ze jich byla poradna hromada. Asi v jedenact propukly prvni souboje na vezi. Ja jsem byla spolu s neslysici Sarkou odvelena na okno, kudy se teoreticky na hrad mohli dostat utocnici - teoreticky. Jediny, kdo tudy prosel byl Kacer a sel ven. Pak jsme dostaly vzkaz od Lokiho, ze tudy zakazal pristup, tak jsem to dosla vyridit s kralovnou a ta nas poslal na barikady. V podstate jsem fungovala na barikade c.1. Zde byl povolen stret pouze 3:3. Docela souboj lucistniku. Ja tu fungovala takto: Zabili jednoho stitare, sla jsem misto nej. Kdyz zabili dva, sla jsem misto nich. Dokonce se mi stalo, ze jsem misto nich musela drzet i misto tri najednou, ale pri tom jsem asi jecela tak ukrutne, ze nekdo rychle pribehl. Nejhnusnejsi na tom vsem byli lukostrelci. Jednou se nam podarilo prekrocit barikadu a vybit je do mrte, pak jsme ji spravili. Kdyz jsem ji pak v ustupu prelejzala, docela se mi odrela leve noha. Obleceni vydrzelo.

Zaskakovala jsem dost dlouho. Jakemu si lucistnikovi jsem pujcila svou levou rukavici (to bylo naposledy, co jsem ji videla). Lukostrelkyne od vosaku mi vzala pravou ruku, jeste ze tu byla markytanka. Na barikade c.2 to vypadalo takhle. Pred ni stalo 6 nasich a slo po nich asi 6 utocniku. Saman lezici na zdi zacal rvat, ze je pobijou, at jdou na ustup, oni zpanikarili a prelezli barikadu zpatky. Utocnici si trosku poskodili a zacali se probijet skrz ni. Prisel velky utok a prorazili. Zustala jsem spolu se stitarem na ostrohu, ktery vznikl v mori nepratel valicich se z barikady c.1 a c.2. Pobili lucistniky, pak padl jeden stitar. Vzhledem k tomu, ze jsem v te chvili byla zrovna na barikade, tak jsem zbyla s Kelmelem sama. Sejmula jsem jakeho si rytire a pak jeste zoldaka, s tim, ze jsme si s Kelmelem kryli zada. Najednou citim cosi nalevo. Kelmel nikde, utocnici jeste daleko. Otocim se napravo, odrazit utok a v tom schytam sipem pod levou lopatku. Jeste ze tak. Zakrvavenyma ocima jsem jeste sledovala, jak asi pet zoldaku pripichlo jednu bojovnici na zed. Zbytek zmasakrovan. Volala jsem valkyrii, nebyla k sehnani, tak me do chramu odvedl smrt. Poradne jsem se obcerstvila a napila. Vedro bylo spalujici. Prach se zvedal pri vetsim pohybu. Slunce zhnulo, vitr zadny, mraky nikde.

Zabarikadovali jsme gotickou branu. Pokouseli se ji rozebrat. Marne. Udelali si beranidlo. Loki podesen pribehl a zakazal jim ho a my museli rozebrat barikadu. Had jeden. S par zoldaky jsem byla zavolana na nadvori, ponevadz se ti bidaci probili oknem a behalo jich par po nadvori. Tak jsme je nahnali zpatky. Pak jsem si s jednou spolubojovnici sedla do stinu pod asi metrovy schod z te rozebrane barikady. Za pet minut byli na schode. Toz jsme se zvedli, udelali linii. Ja vlevo, ona vpravo, a ze je zastavime mi dve. No na nasi prevahu 2:30 jsme je drzeli asi 2-3 minuty a rikam, levou rukou se na jedne noze strasne blbe sermuje. Pote nas jakysi trouba obesel a zabil zezadu. V chramu smrti jsme kupodivu okamzite obzivli a pustili se do bitvy na nadvori. Uvidela jsem skretici a jakehosi obouruce se zastavou. Ten me uvidel, vypadla mu zastava z ruky, zarval a zautocil. V pohode jsem ho pokryla, bohuzel ale byli dva a ja nemela kam utect. Videla jsem jeste, jak se po me sestre rozbehl vosi zabijak. Chudera o neco zakopla a on ji zabil. Ze sklepa se ozyvali zvuky boje. Za chvili odtud odvedli "kralovnu a zastavu". Vsichni na nadvori se radovali. Jedni z toho, ze maji kralovnu a zastavu, druzi z toho ze ti prvni nemaji kralovnu ani zastavu (ale totiz falesnou). Hrad byl tedy dobit, kralovna vsak utekla. Diky neschopnosti utocniku oblehnout hrad.

Jedna hlaska z barikady c.3: Utocnik: "Ty vole, to byl zasah." Obrance: "Fetujes nebo co?"

Po dobiti hradu Loki domluvil jeste jeden ryze sermirsky boj. Udelali jsme linie. Ja s dvema Amazonkama jsme byli asi uprostred. Zavelel se utok. Dostali jsme se proti vosakum a pobili jsme je. Hip, hip, hura! Uz nebudou strkat ty svy zihadla kam nemaj. (To jsem zas neco vymyslela.) Kdyz byli mrtvi koukala jsem kolem sebe a hledala nekoho nepratelskyho, ale vsichni se uz valeli po zemi. Tak jsem se s Luckou tak cvicne tukali. To se chlapum, hajzlum jednem, strasne libilo a nehorazne na nas porvavali. Po chvili jsme toho nechali, otevrene do priste, protoze se to uz od tech muzskejch nedalo snest, jak kybicujou. Zalezli jsme s Amazonkama za hradbu a tam u cihosi hrobecku, ktery mi Saracen nevnucoval, jsme si jeste trosicku zasermovali.

Bylo po bitve, kralovna prezila, ale hrad byl dobit. Jsem zvedava, co tomu rekne kral. Tyhle starosti jsem hodila za hlavu a poradne se navecerela. Pak jsme sli do podhradi pro vodu a podivat se, kdy zitra projizdi zeleznicni or. Tot jsme zjistili. Potom jsme lezli zase na hrad a na Kralky, kde jsme chvili posedeli. Na hrade byl klid, vsichni byli v podhradi. Ja si dala druhou veceri a sla spat. Zoldaci pak jeste delali bordel. Pomlouvali Xenu a Herkula. Zpivali valecne pisne a asi jeste spoustu dalsich veci.

Nedele

V sest me vzbudili hodiny, dali jsme se dohromady, batohy, jidlo ... A vyrazili do podhradi. Jelo nas dost, takze byla sranda. Rozdelili jsme se az v Prerove, kde jsme se setrou osireli, dal uz jsme pokracovaly sami az domu.