Zimní víkendovka (Praha) 18.-21.3.1999
Velke zklamani o jednom vikendu v Praze

Vera a Rosta

Kapitola prvni: Zrod cele akce

Jiz na Kokorinsku jsme si rekli, ze by jsme se mohli vidat casteji, takze zrod cele akce lze samozrejme hledat uz tam. Protoze vsak potom prislo zimni obdobi, potom vanoce a novy roka pak zkouskove, nebyl proste na nic cas. Samozrejme se nikdo k organizovani niceho nemel, vrhli jsme se na to s Verkou sami.Puvodne planovany termin na zacatku brezna byl z duvodu nemoznosti zajistit utulne misto na jeden vecer a Jurovi nemoci, posunut na treti vikend v breznu. Po urceni terminu uz zbyvalo jen pripravit program, ktery jsme naplanovali s tvurci invenci a rozletem nam vlastnim.

Kapitola druha: Ctvrtek - jeste to jde

   Vse zacalo ve ctvrtek 18.brezna od 18:30 na stanici Strasnicka. Cestou metrem jsme se tesili a meli jsme strach. Ja jsem se predevsim tesil, Verka mela predevsim strach. Sraz jsme dali dole v metru a do stanice jsme prijeli presne v pul. Jake vsak bylo nase prekvapeni, kdyz zde nikdo nebyl! Teda on tady nekdo byl, byla to Pavla s Lenkou, ucastnice naseho predchoziho tabora vroce 1997, ktere jsme premluvili (ony tedy rikaji donutili) si taky prijit zatancit. Sel jsem se tedy podivat na povrch, zda nekdo neceka tam, kde samozrejme cekali vsichni, kdo do teto doby dorazil, coz byl Stone, Martina, Jirka a Veronika. Bylo to vcelku malo na ocekavanych deset a vice lidi.
   Presunuli jsme se tedy nahoru a cekali, zda jeste nekdo dorazi. Prestoze jsme tam byli asi dvacet minut, dorazila pouze (tesne pred odchodem) Jana, ovsem bez Cutory, kteremu se podle jejich slov nechtelo, coz si tedy jeste povime. Potom uz vsichni krome me vyrazili na Barcu, ja jsem jeste nejakou dobu cekal, zda nekdo nedorazi pozdeji. Nedorazil.
   Na Barce (Kulturni dum barikadniku - asi 200 metru od stanice metra A Strasnicka) probihaji kazdy ctvrtek od 19:00 country-tanecni, prvni hodina je pro zacatecniky, v dalsich se uz obtiznost zvetsuje. Tanci se ruzne tance - country radove, kolovei ctverylky, tance mexicke i staroanglicke, obcas dokonce i Straus ci neco takoveho. Takze sem jsme je vsechny zavedly a hodily na parket a rekli tanci. Vcelku jim to slo.
   V prubeho dorazilo jeste nekolik dalsich lidi z tabora - Sarka,Lemming a Jarca, cimz se pocet lidi z tabora zvedl na osm. Dale se zde jeste objevili Milan, Alnagon, Jimmy a OOK. OOK byl natabore v roce 1997 a ted zde vlastne byli z tohoto tabora hned tri lidi.
   Na Barce se predevsim tancilo. Da se rici, ze vecer byl nas, hlavne diky dvema vystupum. Prvni mela na svedomi Vera, ktera jako zenska ukecana pri vysvetlovani tance odbehla neco rici Sarce, cehoz si vsimnul caller a rekl, ze na ni pockame. Vera mluvila a mluvila, niceho kolem si nevsimala a vsichni na nicekali. Nakonec jsme pro ni musel dojit a odtrhnout ji od Sarky. Dalsi vystup nasledoval po jednom tanci, kde jsme se tesne pred jeho zacatkem rozhodli, ze druha ctverylka slozena z nasich lidima prilis smrtici slozeni a ze se tam radsi s nekym vymenime. Vymenili jsme se s Jimmym, znamym zmatkarem, ktery pekne rozhazel celou nasi puvodni ctverylku, za coz se me snazili OOK se Stonem fyzicky napadnout, coz neuslo vseobecne pozornosti. Proste vecer byl nas.
   Po tanecnich uz nasledovala pouze cesta do postele. Protoze unava a nalada jeste neklesla pod neprijatelnou hranici, cestou metrem se trochu viselo. Visel OOK, Alnagon a ja, vsichni jednu stanici. Potom OOK namackal do mobila zpravu pro Sue, aby nas pridala na batmani stranku, me s Alnagonem tedy dvakrat, protoze jsme jeste neoznamili nase predchozi viseni pri jine ceste z Barci.

Kapitola treti: Patek - velke zklamani

   Nas patecni program zacinal v 15:00 na Staromestske stanici. Zacatek byl pozde z toho duvodu, ze jsme meli dopoledne skolu, kde jsme bohuzel museli byt, navic jsme pocitali s tim, ze takovych bude vice lidi. Takze ve tri hodiny se nas na Staromestke seslo ubohych devet kousku: Vera a ja, Martina, Stone, Ferda, Jirka, Jana, Lemming a Jarca. Nyni tedy prisel cas na prvni bod programu, nami pracovne nazvany Prochazka Prahou.
   Oc vlastne slo: Rozdelili jsme je do dvou skupin a dostali seznam 48 baroknich pamatek v Praze s ukoly. Nyni bylo jen na nich, kolik jich navstivi a kolik ukolu splni. Vsechny ukoly byly hodnoceny stejne, jenom u peti byla za splneni tajna premie, ta byla u vzdalenych objektu, a u dvou byl i druhy ukol jako verejna premie. Takze vse zacalo asi od 15:45 na Krizovnickem namesti u Karlova mostu. Vytvorene dve skupiny - Martina, Stone a Ferda -Jarca, Lemming, Jana a Jirka, zacali planovat sve trasy a my jsme odpovidali na pripadne dotazy. Pred ctvrtou jsme je opustili a vydali se zarizovat nektere veci na vecer.
   Nejdrive jsme zajeli koupit nejake potraviny a dobroty k jidlo na vecer, potom nas uz autobus vyvezl na strahov. Verka se dala do pripravy hrnce bramborovo-houbove polivky, ja jsem sebral batoh a vyrazil na Jizni mesto k tete pro video. Cestou jsem se stavil v menze, kde jsem si dal prvni veceri.
   Cesta k tete me trvala neco pres hodinu. U tety jsem byl uvitan velkym stekotem kokrspanelky Nikyty, ktera dokazovala, ze je peclivy hlidac. Protoze se u tety prave vecerelo a cesta byla dlouha, dal jsme si opet neco maleho (smazenou masovou kapsu plnenou zeleninou a syrem a neco brambor), takze jsem povecerel podruhe. Pote jsem nasoukal do batohu video i s ruznymi snurami a navodem, protoze jsem vubec netusil, jak se da pridelat k televizi, co je v baru na strahove. S videem v batohu jsme vyrazil na cestu zpet.
   Na Karlove namesti jsme se potkali s Milanem, ktery jel na Strahov s kytarou, kterou ale stejne nakonec nevyuzil. Prislijsme do baru okolo 19:45. Byla zde uz Vera a druzstvo Jarca, Lemming, Jana a Jirka. Varil se caj a kakao se skorici, zasli jsme s Lemmingem ke me na pokoj pro polivku a dalsi veci. Lemming si trochu polil bundu polivkou, coz bylo jeste alespon jeden den citit. Asi v 20:30 dorazily Martina se Stonem, Ferda musel odejet domu do Benesova, aby mohl v sobotu pracovat na chate. Prisla taktez Sarka.
   Jedlo se a pilo, dal jsem si talir polivky jako svou treti veceri, koukali jsme na fotky, cetli muj spis o vikendu na Kokorinsku, hrali vypecenou hru a vyhodnotili prochazku po baroknich pamatkach Prahy. Vyhralo ctyrclenne druzstvo J.J.J.L.,i kdyz zase ne o moc. M.S.F. sice ziskali dost premiovych bodu, protoze navstivili odlehlejsi mista, tedy predevsim Vysehrad, ale presto to na vitezstvi nestacilo.
   Kdyz jsem chtel pustit video s kazetou z Dobyvani Lukova 98, ukazalo se, ze je uz dost hodin a Martina se Stonem museji odejit, jinak by se nemuseli dostat na kolej. Bohuzel se pripojili temer vsichni ostatni, zustal jen Jirka, Vera, ja a Miky, coz je muj znamy ze Strahova, ktery nam zaridil pujceni tohoto baru. Tak jsme v tomto slozeni shledli videokazetu a uklidili bar. Na nas vkus to skoncilo prilis brzy, prislo malolidi a vubec jsme meli s Verkou mizernou naladu. :-(

Kapitola ctvrta: Sobota

   Rano v 9:30 byl sraz na Masarykove nadrazi, protoze z nejodjizdel vlak do Veltrus, kam jsme se chteli vydat. Sestava na tento den byla: Vera, ja, Lemming s Jarcou, Jirka, Sarka, noproste z tabora malo lidi. Dale jeste dorazil Alnagon s Gabinou aJimmy z Barci, prisla take Vercina spoluzacka Dita se svym psemTomyskem a kamaradkou Janou. Nakonec nas tedy bylo 11 a pes.
   Vlakem jsme se dostali do stanice Nelahozeves, odkud to je todo Veltruskeho parku jenom kousek. Cestou do parku byli velkou atrakci dva pstrosi, ktere nekdo chova na dvorku jako domaci zvirenu. Dal jsem jim kus jabka a tak jsme meli sanci sledovat,jak si nekolika klapnutimi zobakem sousto pripravi a pak si jej hodi do krku.
   Pote uz nasledoval Veltrusky zamecky park a prednaska o jeho pavilonech a ostatnich zajimavostech. Vera, ktera zde jiz najedne takove prednasce byla s panem architektem ze skoly se snazila podat co nejzajimavejsi prehled o stavbe a funkci jednotlivych objektu. Prosli jsme Laudonovych pavilonkem slouzicim drive jako stavidlo a pokracovali smerem pred zamek krybnicku, kde byval pristav pro lodicky panstva. Cestou jsme se snazili chytit Tomyska, coz nebylo k jeho rychlosti a cilosti vubec snadne.
   Rybnicek se nachazel primo pred hradem na vykacenem pruseku smerujicim k hlavnimu vstupu, presne podle zasad tehdejsi parkovearchitektury. Prestoze nebylo zadne velke vedro, Tomysek se musel vykoupat, a to hned dvakrat, je vcelku zajimave, ze uschnul i bez slunicka dosti rychle.
   Vyzkouseli jsme si na klade stromu vypecenou hru s mackanim a padanim z klady, zmerili objem jednoho ze stromu na lidske sirky a pokracovali podel obory s danky, kterym byly videt predevsim bile ocasky, k hlavnimu vchodu a dale kolem hrobky az k reckemu pavilonku. Kousek od nej byly Alnagonem a mnou prepadeny dve houpacky, na jednu se dalo tezko dostat a druha byla jen tak akorat pro holky, ale stejne jsme se pohoupali.
   Nasledoval pavilonek Pratel poli a zahrad, dokazujici, ze slechta polni prace proste milovala, dokazala se na ne koukat cele hodiny. Po kratkem desti, ktery nas zastihl na ceste, byla na poradu sfinga a egyptsky kabinet. Rekl bych, ze je nejzajimavejsi, jedna se o umelou jeskyni, kterou se dalo proplouvat na lodickach, pry tam fungoval i umely vodopad. Pote nas nohy donesly k byvale susarne ovoce, cervenemu mlynu slouzicimu jako domov duchodcu a na uplny zaver do pavilonku Marie Terezie.
   Zbyval nam jeste cas na prohlidku zamku. Bohuzel se prohlidka nemohla uskutecnit, protoze se konala pouze jednou za hodinu a prave nam odesla pred nosem. Takze po dalsi uz by se nam asi nepodarilo stihnout vlak. Tak jsme si prohledli zamek spozavenci a pomalu se sourali na nadrazi. Samozrejme jeste zbyvalo se podruhe zastavit u pstrosu a nakrmit je jednim ze zbylych jablek.
   Na nadrazi jsme sepsali pohledy neprijelym ucastnikum tabora, kde jsem aspon pripsal jmena vsech, kteri se v Praze objevili.Pokladni asi trochu prekvapil pozadavek 10 listku do Prahy-Sedlcea jednoho na Masarykovo nadrazi, ale jediny pes nemel litacku(ktera plati v Praze i na vlaky) a tak musel mit listek az na Masarykovo nadrazi.
   Protoze nas bylo malo, rozhodli jsme se pokracovat v akci u Alnagona a Gabiny doma. Vera, Jimmy, Jirka a ja jsme vystoupili v Bubenci a vydali jsme se pro zbytek polivky ze vcerejska na Strahov. Oni jeli ze strahova k Alnagonovi a ja jsem musel zajet na Jizni mesto vratit tete video.
   Video jsem v poradku vratil. Dostal jsem palacinky a musel stale drbat Nikytu, tete pustit cast kazety z Lukova a ukazat fotky z prazdnin z Rumunska. Kdyz jsem vse uspesne zvadl, dorazil jsem za ostatnimi, kteri zatim hrali Kris-kros. Nebyla tam Dita s Janou, ktere se odpojili hned na Masarykove nadrazi, a take Jarca, protoze chteli jit s Lemmingem tancit, z cehoz nakonec seslo, takze se Lemming objevil, protoze bydli nedaleko. (Tak mi bylo receno, ze Dita s Tomyskem u Gabiny byla, ale odesla pryc dost brzo, na ulici jeste potkala Jimmyho a Verku s hrncem polivky, do ktere se Tomysek snazil vehementne dostat.)
   Jedli jsme co zbylo ze vcerejska a co dobreho nam Gabina udelala a hrali Uno, coz je hra trochu podobna prsi, jen slozitejsi a pro zacatecniky je to hlavne brani trestnych karet za zmatkovani. Jako skutecne eso v oblasti brani trestnych karet se ukazal Jimmy, jehoz roztrzitost v teto hre dostoupila vrcholu. Obcas jsme se tak rezal, az jsem vubec nemohl hrat.
   Pri hrani Una a pojidani dobrot nam vesele ubihal cas, nez bys rekl svec, byl tu cas pomalu se rozejit. Sesbirali jsme nase veci, poprali dobrou noc domacim a vyrazili do nocni Prahy. Byt Alnagona s Gabinou je z hlediska dopravy velmi dobre umisten, coz ovsem znamenalo, ze hned na prvni krizovatce jsme vyrazili ruznymi smery. Sotva jsme udelal 10 kroku, uslysel jsem tramvaj, tak jsem zrychlil do behu, kdyz bylo videt, ze jede spravnym smerem, zmenil jsme beh za sprint a na posledni vterinu ji nazastavce dohnal. Jela spravnym smerem a navic kdyz jsem vysedal, kousek prede mnou zastavil autobus, ktery me mohl dovezt az ke koleji, takze jsem opet nasadil sprint a dostihl ho. Takze cesta na kolej byla velmi rychla a ja se mohl v klidu ponorit do spanku.
   Vera s Jimym se peti prestupy dostaly do Podoli, i kdyz obycejne tam jede primo 17, kterou nakonec stihly na Palackyho.

Kapitola pata: Konecny verdikt

   Muj konecny verdikt je samozrejme zcela zaujaty. Jednak bych chtel obzvlast pochvalit Sarku, Jirku, Lemminga a Jarcu, protoze je na ne nejvetsi spoleh a byli s nami cely vikend. Na druhou stranu servat vsechny mimoprazske, tedy s vyjimkou Martiny a Ferdy, protoze jejich ucast byla velmi slaba. Proste jsme se s Verkou snazili vymyslet co nejzajimavejsi atd. program, na ktery prisla uboha hrstka. :-(
   Tezko vam priblizovat nasi depresi, ale jeste nejakou dobu potrva, doufam tedy ze ne moc dlouho. Taky doufam, ze pokud jeste neco dalsiho pripravime, ze vsichni napravite svou posramocenou reputaci a udelate nam obrovskou radost.
             Toz tak!