Tajemná země na severu (hrad Lukov) 17.–25.7.1999



Jan Košťál Urxova 217, Hradec Králové 6, 500 06, tel.049/5268683 Stanislav Holubec, Martin Drábek, Ondřej Brych, Petr Kopecký


V rukou právě držíš list, který byl napsán v samotném Asgardu v sídle severských bohů. Ano, jsi to právě ty, kterého jsme vybrali, abys spolu s dalšími čtrnácti druhy zachránil jednoho z nás – boha Baldra, právě teď nadešel čas, aby ses dozvěděl, kdo Baldr vůbec je a co se s ním před dávnými časy stalo: Nyní ti povíme příběh kvůli kterému jsi byl povolán do našich služeb. Tedy slyš:

Baldr byl synem nejvyšího boha Odina. Baldr byl podle mytologie tím nejlepším bohem, jaký se kdy v Asgardu vyskytoval, krásného vzhledu ušlechtilé povahy, velice šarmantní, moudrý a výmluvný, jeho moc byla však pramalá, což se mu stalo osudným. Byl považován za boha práva a ochránce všech statečných bojovníků. Pro svoji moudrost a krásu byl vždy obdivován a uctíván.

Baldr měl však jednoho nepřítele, který ho z duše nenáviděl. Byl jím Loki – napůl bůh a napůl démon. Syn obra Farbautiho, na pohled sličný a krásný, avšak zlé povahy a v jednání vrtkavý. Nad jiné se mu dostalo té úlohy, které se říká obmyslnost a lstivostí dosáhl čeho si zamanul.

Dobrácký bůh Baldr začal mít jednoho dne zlé sny, které věštily, že je ohrožen na životě. Na základě zozhodnutí bohů měla bohyně Frigg zařídit, aby k žádnému neštěstí nedošlo. Nechala všechny tvory složit přísahu, že Baldrovi neublíží. Přísahali, že mu neublíží ani voda ani železo, ani oheň, kameny, země, stromy, choroby, zvěř, ptáci, jed a hadi. Pak se stal nesmrtelný Baldr terčem rozpustilých her bohů. Vrhali po něm kopí, sekali mečem a házeli kameny, jemu se však nic nemohlo stát. Loki se však dusil zlobou. Zašel tedy v přestrojení za Friggou a zeptal se jí, zda neexistuje něco, co by ho mohlo zabít. Frigg mu po dlouhém přemlouvání svěřila tajemství: „Na západ od Valhaly roste na stromě výhonek, který se zve jmelí. Ten se mi zdál příliš maličký, než abych po něm žádalal přísahu.“ Loki výhonek našel, utrhl a přinesl na místo, kde se bavili Baldr a ostatní bohové. Slepý bůh Hetha stál opodál a her bohů se neúčastnil. „Proč se i ty na Baldra nevrhneš?“, otázal se ho Loki. „Protože nevidím, kde je a navíc nemám žádnou zbraň.“ Loki však začal prohlašovat, jakou velkou čest Hetha Baldrovi prokáže, když na něj vystřelí a prokáže jeho nesmrtelnost. „Tady je luk a tuhle větvičku vystřel, ukážu ti jakým směrem.“ Hetha vystřelil a Baldr se skácel mrtev. Protože se vražda stala na posvátném místě, bohové nemohli vykonat pomstu na vrahovi a nemohli promluvit, neboť se jim z hrdel dral jen pláč. Jediná Frigg zachovala chladnou hlavu a vyzvala ostatní, aby se vydali do podsvětí – Helu a zjistili, jak by se mohl Baldr vrátit mezi nesmrtelné. Přihlásil se jediný – velký hrdina Helmodr, který si však vyžádal Odinova zázračného koně Sleipniho.

Ostatní bohové zatím chystali pohřeb. Chtěli Baldara spálit i s jeho lodí. Avšak, ať se snažili jak chtěli, nikdo nedokázal Baldrovu loď dotlačit na moře. Zavolali proto čarodějnici Hyrrokin a ta ji jedním kopnutím poslala na vodu tak rychle, až se posuvné špalky pod kýlem vznítily. Vdova po Baldrovi Nanna byla tak zlomena žalem, že ji položili na hranici vedle manžela. Do cesty se připletl i jeden skřítek a Thór ho skopl pro štěstí do ohně.

Mezitím Hermothr urazil dlouhou, temnou cestu až k řece Bioll, dělící svět od podsvětí. Když jel po mostě, duněl pod ním, jako by po něm kráčelo pět šiků mrtvých mužů. Nasadil koni ostruhy a ten se skokem přenesl přes mříž uzavírající cestu na konci mostu. Dojel do velké síně a tam našel Baldra a požádal bohyni podsvětí Hel o jeho propuštění. Ta si však dala jednu podmínku: "Jestliže pro něj budou všichni plakat, pak ať se vrátí. Najde-li se však jediný, jenž by jeho odchodu neželel, zůstane zde." S tou zprávou se Hermothr vrátil domů. Bohové ihned vyslali po celém světě posly s příkazem, aby všichni oplakávali Baldra. Tito poslové se vydali na svých lodích po všech mořích a začali se sami nazývat Vikingy. Celý svět začal tedy plakat, když se však poslové vraceli domů, uviděli v jedné jeskyni obryni Thek, která neplakala a když ji požádali o pláč, odpověděla:

Nad skonem Baldra bude Thek prolévat suché jen slzy.

Mne živ či mrtev nikdy neoblažil.

Ať ponechá si Hell co jí patří.

Baldr tedy zůstal uvězněn v podsvětí. Bohové se začali radit, co dál. Odin oslovil ostatní: „Nechť se naši poslové vypraví do světa a naleznou tam ty nejstatečnější v podnebesích, kteří jediný budou mít sílu a odvahu vydat se do Hell pro samotného Baldra a vyrvat ho třeba i násilím z rukou Hell.“ Trvalo to dlouho, předlouho, než byli nalezeni ti praví. A jedním z nich jsi i Ty.

Sbal si tedy to nejnutnější, co budeš potřebovat. Zde jsou naše rady. Obyčejné oblečení příslušné tvému stavu i rodu. Nohavice nejraději ze lněného plátna, do kterého se nejlépe vpíjí krev, dále krzno či hazuku, taktéž plátěnou opásanou koženým řemenem, na kterém bude zavěšen tvůj nejvěrnější sluha – meč plamen bitvy a škapulíř na jedy, škrtící struny, mučící nástroje a vůbec všechny prostředky určené k boji se silami zla. Dále halenu s kapucí, neboť noci jsou na severu chladné, pročež neoponeň vzíti i teplé prádlo. Nejsi-li natolik hbitý, abys mohl uhýbat všem ranám sekerou či mečem, možná by sis měl dát vykovat přilbici a snad opatřit prošívaný kabátec chránící tělo proti střelám nepřátel. Dále vezmi houni (1), podhouni (2), louč (3), půl tuctu svící, věci na práci – nejedná se pouze o bič na otroky, na rozdíl u většiny jiných hrdinů, kteří buď roztínají neprátelské lbi sekerou, nebo kvílejí u medovinovém delirium (když bylo dobrodružství úspěšné) či leží v horečkách s přelámanými hnáty (když úspěšné nebylo), tak na rozdíl od většiny jených hrdinů ty pracovat budeš. Dej si také napsat list o tom, žemor, cholera či nějaké ošklivá pohlavní nemoc se tobě vyhnula (4), ne mladší než pěti dnů ode tvého vyplutí na moře, jídelní misku, rukavice na práci, koupací pláštíček, nůž, lžíci, jídlo pro první den (lodní suchary, sušené maso, hostie nakradené v křesťanských chrámech), vak na vodu, brka a jiné potřeby na psaní, umělou destičku s tvojí podobiznou (5), list potvrzující, že nemusíš ničeho platit ranhojiči i bábě kořenářce, kteřížto budou mět vše od pana krále zaplaceno.(6)

S těmito všemi věcmi dej sbohem rodnému dvorci, neopoměn pozdravit rodiče, neboť není zhusta pravděpodobné, že by se s nimi ještě kdy setkal, dej obět bohu Thorovi doprovázejícímu poutníky, zapal stavení a vydej se do nejbližšího přístavu, tam vyhledej určenou loď drakar, která tě dopraví na námi určený pustý útes bičovaný dnem i nocí vlnami. S lodníky a jinou sprostou chamradí se během cesty příliš nebav, neboť Hel se dozvěděla o našem plánu a má všude své zvědy. Také jim neplať víc než je nutno, můžou být rádi, že setkání s tebou vůbec přežili, to se totiž nestává zdaleka každému.

Na útesu se bedlivě rozhléněte po svých druzích, které poznáte podle oduševnělých tváří, jakými bývají hrdinové vybaveni a které se tak krásně vyjímají mezi odpudivými vizážemi mořské pakáže a podle talismanů s posvátnými runami zdobící jejich svalnaté krky, který udělíme jim i tobě, po té, co se plně rozhodneš odevzdat svoji duši do našich rukou. (7)

Taktéž dáti nám nejpozději do 2.července obět, jinak část svého majetku zvící 200 korun knížectví českého, na jméno ctihodného pána Jána Košťála měšťana Královéhradeckého.

Pozn.: (1).spacák, (2).karimatka, (3).baterka, (4).potvrzení o bezinfekčnosti, (5).občanka, (6).kartička pojištěnce, (7).závazná přihláška