Dort pro brontosaura - 25 let Hnuti Brontosaurus (hrad Boskovice) 17.-19.9.1999

Z Prahy jsme jeli Rosta a ja. V 14:15 hodin jsme nasedli na Smichovskem nadrazi do vlaku. Nesla jsem desky, tubus a spoustu dalsich veci v batohu pripravenych na nastenku. Uz pri prestupu ve Zdaru nad Sazavou jsme zpozorovali bandu s trickem "Krajni meze" a dalsi podezrele jedince. Nikdo znamy. Vystoupili jsme v Boskovicich a sli cca 2 km mestem za zmatenym davem a po sem tam umistenych znackach brontosaura az pod hrad. Na miste nas privital Jura s Falkou a Saman. Vyzvedli jsme si listky a sli si postavit stan. Teda Rosta sel postavit stan a ja sla pripravovat nastenku. Mela jsem ji pripravenou na rozmery, ktere Jura zjistoval u organizatoru. Bud to spletl, nebo mam jine pravitko nez organizatori. Toz jsem musela upustila do me puvodni, jiste genialni a promyslene, koncepce a zacit improvizovat.

Mezitim prijel Kouc a po hlucnem privitani zacal stavet stan. Stavel ho cca 2 hodiny, pote co zohybal vsechny koliky, prohlasil, ze narazil na ropu a ze z nej bude milionar. Tudiz, ze si ho mame cenit, protoze bude skvela partie. Nakonec prozradil, ze celou luxusni stavbu stavi kvuli jedne prazande, ktera slibila v sobotu prijet. Seznamila jsem se konecne s Hankou Teichmanovou a pozdravila Ivusu Teichmanovou a Honzu Kostala, dalsim organizatory z Lukova.

Vedle nas zacala vznikat dalsi nastenkarska dila. Do vseho vyhraval Dortovy rozhlas pisnicky na prani. Po setmeni se slo na slavnostni zahajeni. Vsichni jsme se shromazdili na nadvori. Zda se, ze Tonda cetl do mikrofonu historii celeho hnuti. Zacal v roce 1974 a ke kazdemu roku se meli hlasit jednotlivi lide, kteri se v ten rok stali cleny a zapalovali se louce. Je zajimave, ze na rok 1974 se neprihlasil nikdo (George, nas "staresina" dorazil totiz az pozde v noci a proto tento rok nemel zadneho zastupce). Ba ani rok 1975 nebyl v tomto uspesny a dalsi roky byly taky proridle. Ja jsem si mohla zarvat pro rok 1993 (no moc pametniku uz nas taky neni). Holt je to tu samy mladoch. Az kolem svitilo 25 louci a mohli jsme si zapalit svicky, co jsme dostali pri prichodu. To byla teprve krasa. Konecne nadesel nas nejocekavanejsi okamzik. Jura zacal zpivat s Brontosaurim sborem na jedne ze zdi nadvori. Vsichni jim nadsene tleskali, ale my s Rostou nejvic a rvali jsme "Jura, pridat" a "Jura solo!". Bohuzel nas nevyslyseli.

Po teto dojemne akci jsme sli za svitu svicek dokoncit urcite nejlepsi dortovou nastenku a litovali jsme, ze jsme nevzali louce. Pozdeji prinesl kdosi elektricky proud, takze jsme nakonec i videli. Jo a prijel George, takze jsme mu hned zabavili na nastenku nektere vybrane fotky. Honza Kostal si taky prinesl svuj vykvet a tak bylo co vystavovat. Pri tom jsem ovsem na Honzovi vyzvidala, jak bylo na tabore. Falka popisovala a lepila fotky, ja instalovala do nasi expozice vlajky, kos z travy, dyku, stit, krokodylka a kraliky pouze pro starsi 18-ti let. Nejenom ze nase nastenka byla nejdokonalejsi, ale take nejcernejsi. Vedle nas se usidlili brontici z Jeseniku a vystavovali letacky s recyklaci, takze jsme vedle nich se svyma bojovyma fotkama opravdu vynikly. Po dokonanem dile jsme sli spat.

Sobota 18. zari

Rano byla rozcvicka, ktere jsme se jako spravni nadsenci pro pohyb neucastnili. Sli jsme si vystat frontu na snidani. Davali orechove kolacky, a protoze Lenka ma alergii na orechy, tak jsme hned meli o kolacek vic. Jeste ze ji mame. Zkontrolovali jsme nastenku, upravili kosmeticke vady a slo se do prace. Kdosi se pokousel v chaosu udelat jeste vetsi chaos, coz se mu darilo, protoze nas delili do skupinek skoro hodinu. Nakonec me nahnali do napichovani odpadku a zbytek nasi party sel nosit drivi. Ocitla jsem se ve skupine prazaku (bohuzel zde musim podotknout, ze jsem taky prazak), kolem kterych se siril lehky lihovy zavan. Byli na muj vkus dost veseli a tak jsem sve napichovatko predala dal a sla nosit drivi. (Prece nemuzu priznat, ze jsem tam nemela s kym drbat!) Kastelan Jura nam rezal drivi a musim zde poznamenat, ze je to ohromne sympaticky clovek. Jsou opravdu vsichni Jurove taky takovy?

Bylo hrozny vedro. Mela jsem u sebe par drobnych a tak jsme poslali Juru s Falkou do mesta pro limonady. Ale za chvili jsme byly Jurou kastelanem pobidnuty, at dojdeme do tabora pro piti. Tak jsme s Lenkou sly. Nejdrive se nam pokouseli vnutit pro tricet lidi 2 litry vody. Ale nedali jsme se. Nakonec sluzba sehnala 5-ti litrovy kanystr stavy a dalsi dvoulitrovku. Kdyz jsme prisli zpet, tak dorazil i Jura s Falkou a se dvema mineralkami. Udelali jsme si kratkou prestavku a potom sli dal nosit drivi. Moralka pomalu upadala. Nakonec jsme se rozhodli (Jura, Falka, Lenka, Rosta a Vera - to jako ja), ze se pujdeme povzbudit nanukem. Po te jsme simulovali noseni drivi, co by zmrzline na klacku. Za chvili vsak uz byl konec prace a sli jsme vystat frontu na obed. Masozravci byli cilejsi a snedli vegetarianum jejich omacku.

Po obede byli po celem hrade ruzne dilny a moudre seminare. Jura s Falkou se sli projit do mesta a my s Rostou jsme se prevlekli do kostymu a sli se promenadovat po hrade - tedy zviditelnit se. Rosta se chtel jit zeptat do kovarske dilny, jestli by nemeli nejake stare razidlo. Ale bylo tam moc lidi a palili dratky v ohni. Potom jsme objevili misto, kde mi dovolili Rostu uplne beztrestne zmalovat. Toz jsem se chopila stetce a hned mel kolem oci dve zlute skvrny lemovane cerne. Tvaril se pri tom hruzostrasne a nase popularita tim vzrostla o 100 %. Stali jsme se nejfocenejsim objektem (takze ve vysledku nejsme ani na jedne fotce). Po pulhodine pozovani fotografum a kamere, jsme se vydali oblidnout tabor. Pri te prilezitosti jsme se stavili ve stanu, kde se skladali origami. Chvili jsem se snazila, ale stejne mi museli poradit a slozila jsem si list. V dolnim tabore se nedelo nic zajimaveho a tak jsme se sli podivat po diskusnim krouzku o budoucnosti Brontosaura. Samozrejme, ze tam byl George. Vedli se reci o reklame a ekologii a jinych vecech. Nakonec byla diskuse ukoncena a my si sli hledat dalsi zabavu. Dilny pomalu koncili a tak jsme si v tabore rozbalili celtu a sedeli a povidali si s ostatnima, ktere se nam podarilo nalakat do naseho koutku. Pri te prilezitosti jsem z dratkovaci dilny ukradla dratek a kaminek a snazila se ho posmodrchat, aby drzel na kaminku a tvoril aspon trochu tvar pripominajici vzor. Drzel! Citila jsem se obohacena o nove zkusenosti. Mrzelo mne, ze jsme nemohli predvest se Samanem, jak se na Lukove pletou kosicky z travy.

Nastalo horecnate ocekavani, co si na nas organizatori vymysleli na vecer? Premistili jsme se k podiu. Zacalo zlehka prset. Dva konferencieri uvedli ministra zivotniho prostredi, kastelana Juru a pana Jiranka a pote vystoupila folkova skupina Zvonku a po nich Cimbal klasik.

Nadesel cas poprat se o veceri. Dostali jsme rizecek a vegetariani smazeny syr. A potom nastal hlavni gala vecer. Hrala nejaka country skupina. (Zpivala i kastelanovic dcera, coz ho velmi mile dojalo.) Byl donesen velky podnos na kterem bylo 25 dortu. Asi hodinu se recnilo a 25 lidi si slo "zakrojit" dort. Jinak nic moc zabava. Potom se udelali dve dlouhe fronty na kus dortu a ani nam nedali toho malyho zelenyho uchylacka, ktery byl na kazdem malem dortu. Rosta mu chtel ukousnout hlavicku. :-)

Potom pustili na scenu nejakou dalsi divokou country kapelu a mohlo se pokracovat v tanceni. Nase skupinka si udelala hlavni tabor pod jednim z pristresku na lavickach. Z Koucovy prazandy se vyklubala Rachel z Piskoviste (internetova BBSka) a nasli jsme spoustu spolecnych znamych. Kolem pulnoci se spustila prutrz mracen, ale vetsina nadsencu v tanci pokracovala. Me tento mladistvy zapal uz opustil a tak jsem pouze prihlizela z pod strechy. To me uz moc nebavilo a tak jsem sla spat.

Nedele 19. zari

Rano jsme se rozloucili, sbalili nastenku a vydali se na vlak.
Shrnuti vsech dojmu: Byla to akce predevsim Brnaku a Zvonku. A ze zvedavosti by me zajimalo, co delali vsichni ostatni brontici v te dobe. Akce se povedla, ale mohlo tu byt vic znamych.