Sraz mám s Rosťou na Smíchově u pokladen. Jdu přesně na čas, což je prý u mne nezvyk. Rosťa už zde půlhodiny čeká. Pamatuji, jak jsme posledně trnuli, když uvíznul v dopravní zácpě a tak koukám si dal dneska předstih. Vlak už je na nástupišti. Máme celé kupé pro sebe, ale nakonec se přižene jakási slečna. Na Hlavním nádraží přisedá Milan. Až do Přerova plkáme o všem a o ničem. V Přerově musíme přesednout do prvních čtyř vagónů, protože náš konec vlaku jede do Vsetína a tam zrovna nechceme. Na nástupišti nás přepadne nečekaně Kouč. Vypočítavě. Nechtělo se mu jet samotnému a jiným vlakem jsme prostě jet nemohli. Tak se tedy vtlačíme do třetího vagonu, ale už si nesedneme. Na chodbičce jsou sedátka a tak se uvelebíme na nich. Kouč mi ukazuje z vlaku, kde všade pracuje - montuje železniční pražce. Vlak jede přímo do Zlína. Autobus ve 20 hodin stíháme s půlhodinovým předstihem. Místní mládež (holky) jede z hokeje. "Ten třetí gól rozhodčí opravdu neměl uznat a ten Kučera je fakt dobrej, jak mu to tam zavěsil, je to můj miláček...." Když se nám podařilo vybáglovat z autobusu ven, byla už v Lukově tma a tak chtě nechtě zase do kopce.

V buňce už čekali: Pavel F., Sisi, Jura a Falka. Šaman s Abuem, Katkou, Hankou jsou prý ve vesnici, ve studovně. Jura se mne v návalu radosti snaží udusit, když chci na Falce vyzvědět, z čeho ho minule bolely ruce a záda. Nechtěl mi to říct. Nakonec po půlhodinovém zápase, jsem od Jury odtržena a Falka mám prozrazuje tajnou inforamaci - ryl zahradu. Probýhá výměna fotek a vzpomínky na prázdniny. Studenti přišli ze studovny. Juru s Falkou jsem poslala za Holíkem nahlásit, že jsme přijeli a co máme udělat.

Po jejich odchodu se přivalil z vesnice i Šaman, tentokrát bez Trapa (pes). Milan hraje na kytaru, přerušován hlasitým smíchem a vyprávěním. Od Jarči, coby "Babky - čarodějky", se dozvídáme, že magie je symetrická. Na každé kouzlo musí existovat protikouzlo. Jsem z toho zmatena, ale zítra uvidíme co s tím. Nakonec všichni padnem do spacáků. V jedné místnosti spí: Pavel F, Sisi, Rosťa, já, Lemming, Jarča všichni najednou na třech postelích. Na další posteli se vyvaluje Jura s Falkou. Prostě tu máme Beverly Hills. V druhé místnosti sídlí zbytek - Mladí a neklidní.

První, koho vidím je Abu. Přišel nahlásit, že už je půl osmé a že by se mělo vstávat. Rosťa se mě snaží dostat ven ze spacáku. Nedám se. Dojdu si pro makovec a zaujmu strategickou pozici ve spacáku, aby to neměl tak jednoduché a makovec nevydám. Po snídani jsme se vydali na hrad. To už bylo po deváté hodině. Našli jsme zde tři podezřelé vzkazy, které musíme po obědě prošetřit. Jílovali jsme okna. Jarča se mnou odvážně plácala jíl. Falka, Abu míchali jíl. Rosťa, Jura, Lemming vozili jíl. Kouč se ulejval (za celou dobu přivezl dvě kolečka a vykládal jak se nadře). Milan kopal a vozil drny holkám (Katce a Hance). Šaman řádil s krumpáčen v trávníku a rval trávu hlava nehlava. Pavel se Silvou nakládali suť a vozili. Pavel nás chtěl uštvat, neboť během chvilky jsme byli zahrnuti suťí tak, že byla všade a jíl v nedohlednu (teda stále před bránou). A to se má dělat půl suti a půl jílu. Jura vozil poloviční kolečka, prý aby byl večer použitelnej, vzkazovala Falka.

Zapíchli jsme to po půl jedné. Jdeme dolů do buňky vařit oběd. Vařím gulášovou polívku do velkého hrnce a mezitím chodím vyžírat Rosťu, který si dává předkrm - chleba a salámek. Polívky je kotel (ze čtyř pytlíků) a tak se podělíme s ostatními. Rosťa si stěžuje, že mu Jura vylovil všechno maso. A dožaduje se ho lžící v jeho talíře.

Jarča s Lemingem pro nás připravili hru a tak každý dostane 4 koule - symbolizují smrtící střelu. Zasažený nesmí 15 minut promluvit, maximálně může kvákat. Kvááák. Rozdělíme se na tři skupiny. Rosťovu skupinku tvoří Pavel, Silva a Falka. Milanovu skupinku tvoří Hanka, Katka, Jura, a na mne "zbyli" Abu a Kouč. Tak jdeme vyzvednout cosi pod sud směrem na Vlčkovou. Zde najdeme další vzkaz, část je zašifrovaná. Kouč se s Abuem snaží najít v okolí klíč, nebo něco co by nám pomohlo dál. Ale nic jsme neobjevili a tak jdeme na Svatojánku, kde by jsme prý měli najít další vzkaz. Šifru odkládám na pozdější dobu.

Vyškrábeme se na Svatojánku. Abu se jde podívat, zda se nevyskytuje něco kolem. Kouč se vrhne na samý vršek a po chvíli nese shůry modrý a zelený papír - zase samá šifra. Prý se tam podívá ještě jednou. A zase nese další papíry a tentokrát objevil i dřevěný trojúhelníček. Třeba je to kód k šifře, ale zase nic co by nás napadlo. Tak se Kouč škrábe nahoru ještě jednou. I po třetí objevuje další papíry, zase samá šifra. Jsem z toho řádně na větvi. A najednou pod věží vidíme Milana jak míří s holkama k nám, a tak složíme zbraně a v míru si vyměníme šifry. Objevili také trojúhelníček, ale ten jejich je trochu jiný. To je podezřelé! S Katkou jsme přišli na jednu šifru s přehozením písmenek, a tak se snažíme text přečíst, ale jde nám to příliš pomalu. Milan zatím bádá nad další šifrou, o které jsem přesvědčena, že ji vyluštit umí pouze Milan. Co tak sedíme a luštíme se dole objeví Jarča s Lemmingem. Tváří se nezaujatě a tak jim zamáváme. Po chvíli se objeví Rosťa se svými lidmi. Milan se na ně tváří nedůvěřivě, ale vypadají mírumilovně a všechny koule odložili. Mají krásně barevnou krychli. Tak se jdu na ni podívat, jako vsichni ostatní. Rosťa mi dává přečíst jakýsi text o krychli, teda po té co jsem se jí dotkla. Nechápu, ale hlavně když nám pomůžou vyluštit šifru. S Katkou se nám podařilo dočíst text do konce. Máme hledat další trojúhelníčky a tak vysíláme dvojice, které pro ně dojdou. Zbytek skupinky sejde dolu k mostu, kde čekají Jarča s Lemmingem. Od nich se dozvídáme, že na každém místě jsme měli nalézt trojúhelníček, kromě skupinky Rosťi. Tak je jdeme dohledat, protože jsme na některých místech nic nenašli. Dokonce u sudu, na našem prvním stanovišti jsme měli jeden najít. S Katkou a Hankou jdu pro něj zpátky. Našli jsme ho. Chybí nám jeden trojúhelníček, který nám někdo z Králek vzal a pro jeden se nám k potoku nechce. Máme náhradní trojúhelníčky a tak si je domalujem. Ale až dole v buňce. Máme všichni pořádný hlad a už stejně není nic vidět. Šifru doluštíme až dole. Jarča s Lemmingem jdou pro ten trojúhelníček, pro který se nám nechce.

V buňce si ohřejeme gulášovku z oběda a vrazím do ní instatní nudle. Chutná to vcelku dobře. Po chvíli přijde i Jarča a Lemming. Rosťa je nechce pustit dovnitř, ať vydají trojúhleníček. Nakonec jsou vpuštěni a dostaneme barvičky, abychom si mohli chybějící díly domalovat a lepidlo na slepení osmistěnu. Lemming se mi snaží potichu zdělit, co s ním mám dělat, ale znova ho nechápu. Jak odčarovat z moci krychle? My jsme pod nějakou mocí? Zdá se, že je to na mně moc. Takže tohle dolepím, ale potom se uvidí. Hra by měla mít přece konec?

Všichni se vlezem do jedné místnosti. Kouč hodlá oslavit svoje 23 narozeniny. Koupil víno a všichni dostanem do sklenky či uřízlé petky. Poblahopřejem taky Silvě, Pavlovi F, Jurovi, kteří už buď narozeniny měli, nebo budou mít, či svátek. A všichni s napětím očekáváme, co se bude dít dál. Milanovi se podařilo šifru rozluštit a tak nám čte jednotlivé papíry, ale moc z toho nejsme moudří. Chceme hru ukončit. Jarča se tedy pustí s Lemmngem do vysvětlování.

"Krychle je duální těleso od osmistěnu. Krychle má 8 vrcholů a 6 stěn. Osnistěn má 6 vrcholů a 8 stěn. Když vnořím osmistěn do krychle, tak každé stěně krychle odpovídá jeden vrchol osmistěnu. Když vezmu krychli a osmistěn dohromady, tak sestavím z jejich částí 14 -ti stěn." Toto ještě jsou věci, které chápu, ale... "Ti co byli po mocí krychle, měli šířit krychle. Měla zbýt skupinka, která se krychle nedotkla a ta měla hledat protikouzlo, osmistěn..."

Ovšem chybička se vloudila do herního mechanismu, během hodiny a půl jsme byli všichni pod mocí krychle a tak nebylo proti komu hrát. Všichni ač v moci krychle jsme hledali trojúhleníčky. A hlavně nikdo nepochopil proč to všechno a tak. Ukázalo se, že vše bylo psáno v náznacích, které nám neznalých těchto her, nedošly. Holt se musím smířit s tím, že patřím do té natvrdlejší části lidstva. Slovíčkaření. No na to mě moc neužije. Ale pointa je hezká: krychle x osmistěn.

Milan se může chopit kytary a spustit něco od podlahy. Rosťa neodolal a přitáhl zpěvník Klíče a tak jsem na chvíli řvala u kytary taky. Bylo kolem půlnoci. Všichni utaháni pobytem na čerstvém vzduchu šli zalehnout.

Kolem půlnoci, když právě probíhala náročná fáze souboje o vyčištění zubů, přijel Robby. Tož jsem se s ním přivítala a ještě chvíli jsme si povídali, než jsem konečně ulehla spát. Robby ještě se svým kamarádem, se kterým přijel uhlehli v pokoji Mladých a neklidných.

Ráno byl první na nohou Jura s Falkou a celý vedlejší pokoj. Robby si přišel postěžovat, kam jsme ho to uložili, ale nakonec si to vybral večer sám. Málem prý nepřežil. Šaman statečně celou noc házel po holkách hadrové koule a Kouč se nenechal zahambit. Proběhlo loučení a na cestu se vydala Falka, Jura, Katka, Hanka, Abu. Robby se se svým kamarádem šel ještě podívat na hrad. Ostatní se pustili do uklízení. Ale zase to především zbylo na ženské, na Sisi, Jarču a mě. Kolem 12 hodiny odjeli autem i Pavel se Sisi. Milan jim na počest chtěl zametal silnici, ale už při 20 Km/hod nestíhal. Rosťa šel k Holíkovi pro lejstra. Lemming se statečně zhostil úkolu předat buňku panu Skřivánkovi, který ani tentokrát ve své kontrole nic, totiž NIC neopoměl. Takže nakonec Lemming zametal i smetí z prázdnin.

Poté už jsem jenom s Rosťou šla zanést lestra k Holíkům, kde jsme ještě pokecali. A autobusem v 13:05 do Zlína. Ve Zlíně jsme se rozloučili se Šamanem a Robbym a jeho kamarádem. Po vykoupení místního bufáče jsme na vlakovém nádraží objevili ještě pardubičačky. Takže jsme se do vlaku vecpali ještě s Hankou a Katkou. Při přestupu v Olomouci se nám stratil Milan, naštěstí se v České Třebové zase našel. Stáli jsme namačkáni v 1. třídě, a ani ti co měli jízděnky do první třídy si už nemohli sednout. V Pardubicích sice Katka s Hankou vystoupili, ale na peroně zůstalo několik lidí, kteří se už do vlaku nevešli. S Jarčou a Lemmingem jsme plánovali další akci a na jedné noze to dostáli do Prahy.

Toť vše.