Hřbitov Dějin (Čáslavice) 29.9.-1.10.2000
sepsal: Rosta

Konal se v Caslavicich asi 15km od Trebice. Do Trebice jsem vyrazil sam autobusem, ktery nebyl na patek moc obsazeny, cca tak 15 lidi maximalne. Asi se na tom podepsal volny ctvrtek a celkove vylidneni Prahy kvuli zasedani MFF. No proste do Trebice to bylo v pohode, jen zbytek do Caslavic byl nejasny. Autobus zadny nejel a vlak do vesnice tak 7km od Caslavic az tak za dve hodiny, takze jsem z autobusu vystoupil na kraji Trebice a dal vyrazil pesky a stopem. Uz byla tma, jednou mi zastavilo auto s nejakym clovekem, ktery obcas sermoval a tak kdyz videl muj stit, svezl me asi sedum kilometru. Kdyz jsem prichazel do Caslavic, kde tedy na poli sklizeli pres naprostou tmu, narazil jsem na jednoho skreta miriciho nekam, odkud jsem prisel. Kdyz jsem ho ujistil, ze tam odkud prichazim nikde zadne fotbalove hriste neni, konstatoval ze spatne zahnul a sel dal se mnou. Dovedl me do hospody u hriste, kde sedela cast skretu, ze kterych jsem jmenem znal jenom Belit. Za chvili dorazili Dacicti, ale protoze hospoda to byla velmi nevlidna i s hostinskym, skreti se rozhodli jit do druhe hospody, pry uz ale plne. Nechtel jsem se dal vlacet s batohem, takze jsem se vyptal na cestu na taboriste a vyrazil ho hledat.

To ze cesta byla znacena faborky mi vubec v te tme nepomohlo, ale diky dvema popisum ziskanym v hospode jsem bez vetsiho bloudeni dorazil na louku. Priznam, ze z trochu jine strany, ale to nebylo bloudeni, to jsem nasel zkratku a nemuzu za to, ze tam nebyla cesta v te tme videt, takze ta zkratka vedla lesem a ostruzinim. Taboriste bylo opustene, az na jednoho cloveka sediciho u ohne a jeste nekdo asi byl uz ve stanu. Nasel jsem stan Rayly a Kyrie, kde jsem se rozhodl ubytovat, aby si me me drahe sestricky mohly poradne uzit.

Protoze v tabore zadna zabava nebyla, sebrali jsme se s tim jedinym vzbuzenym clovekem a vyrazili zpet do hospody. No proste nocni turistika, to je ono. V hospode bylo velice zivo, uvidel jsem tu vetsinu znamych, ale bohuzel se prave organizatori a cast hracu chystali zpet na taboriste. Zbyly zde predevsim skreti z Angbandu, tech nekolik Dacickych co dorazilo a par dalsich lidi. Bylo veselo, zpivalo se a pilo, hralo se na kytaru, bubinek i fletnu i pestmi na stul. Obzvlaste povedeny kus byla vzdy hymna skretu Angbandu, ktera se hrala tak asi trikrat. Hospodu jsme opousteli neco pred druhou.

Rano v rozumnou hodinu zapocla hra. Hracu bylo rozhodne vic nez minuly rok, kdy jich bylo pry dvanact, letos bylo hracu neco pres tricet. Bylo zde deset postav vzkrisenych z Hrbitova dejin, mezi ktere se hraci rozdelili. Stal jsem se jedinym bojovnikem velkeho chana Cingischana - coz byla Skritek. Byl jsem jeho kompletni prave kridlo. Druhym kridlem se stal Antonius (Usul), ktery nemel ani jedineho vojaka. Pridal se k nam i Muhammad (Eskor), taktez bez vojaku. Zacali jsme chodit po kraji, svedli tezky, ale vitezny boj s Cachtickou pani a Richardem lvim srdcem, pote nas rozprasili husite v cele s Janem Zizkou a tak podobne. Chodilo se po kraji a shanely ruzne artefakty od cizich postav, vetsinou za zabiti nekoho ci sehnani jineho artefaktu. My, rychli Cingischanovi jezdci jsme zahy zjistili, ze kdyz jsme dva proti ctyrem, nejlepsi zbran jsou rychle nohy. V techto bojich uplynula cela prvni cast hry, ktera pak byla na louce zakoncena bojem vsech skupin proti vsem o velky artefakt. Zvitezila skupina vikinga Haralda Hadraby alias Skewa.

Po poledni pauze, pri ktere si vsichni dosli pro vodu, najedli se a odpocinuli si, nasledovala druha cast. Meli jsme za ukol zabit mocneho demona, ktery se objevil v pekle. Pri setkani s prvni cizi postavou, kterou jsme s Cingischanem potkali, byla to nějaka zena co o sobe tvrdila ze je svetice, se nam nic nepodarilo ziskat. Zato u druhe postavy se nam dostalo rady, ze demona je mozno zabit, kdyz bude zaujat tancici huriskou. Rozhodli jsme se premluvit svetici, aby pred demonem trochu zatancila, ale to ona nechtela ani slyset. Cingischan vsak od ni nakonec dostal radu, jak ziskat pozvanku do pekla. Takze chvili meditoval a modlil se k Budhovi a pozvanka byla nase. Cestou dal jsme potkali kovare, ktery nam byl ochoten za jeden libovolny artefakt vykovat kouzelnou zbran. Netusili jsme, jestli nebudeme jeste artefakty potrebovat, tak jsme se vydali hledat hlavni organizatorku Raylu, aby nam v tom poradila a rekla co a jak.

Raylu jsme nalezli u seniku. Sedely tam sice ctyri lide, ale k tomu ze tam je se hlasila pouze jedna osoba. Zbyle dve tam pry vubec nejsou a Rayla jako organizator, takze ve sve podstate tam taky neni. Nejdrive jsme s Raylou ujasnili nas problem s artefakty a pak se pustili do dialogu s jedinou herne pritomnou postavou. Byla to osoba strazici vstup do pekla, nic podstatneho jsme z ni nevytahli a chystali jsme se jit pro kouzelnou zbran na demona, ale nejaky vnitrni hlas (Rayla to byla!) nas tak dlouho presvedcoval, ze je potreba nejak vyuzit pozvanku do pekla, az jsme to teda udelali. Po tom co jsme dali osobe strezici vstup pozvanku, zmizela a pustila nas dovnitr. Uvnitr byl trojhlavy demon, ktery nas zabil. No takze jsme se i s Cingischanem, jako spravni budhiste, reinkarnovali, bohuzel do much.

Nas musi zivot nebyl prilis dlouhy, nekdo nas zaplacl. Zatim na zemi radil trojhlavy demon. Predstavovali ho tri bojovnici svazani k sobe dlouhym provazem. Demon se zdal neznicitelny, nereagoval na zasah obycejne, ani kouzelne zbrane, proste nic. Postupne se zjistilo, ze je zranitelny pouze kouzelnou zbrani na boku pod levou rukou. Na kazdou hlavu taky platilo něco, co ji tak upoutalo, ze nebojovala a odkryla sve zranitelne misto. Na jednu platilo tancovani nejake hurisky, to jest nějake bojovnice, na druhou drepovani a na treti vypraveni vtipu. Pote co se tohle vse z cizich postav vytahlo, nebyl uz problem demona zabit.

Po demonove smrti jeho premozitel opet ziskal odmenu a byl vyhlasen vitez cele hry, coz byl viking Harald Hadraba - Skew. Nasledoval jeste turnaj, ktery vyhral jeden z husitu, jeho jmeno si nepamatuju. Pote uz byla volna zabava, bojovnici se bavili, sermovalo se, byla dalsi arena, hral se skretobal a podobne. Vecer jsme opet oblehli hospodu. Jedna skupina hrala machacka o ruzne ukoly, napriklad shaneni jidla od dobrych lidi, splhani na lampy, namoceni se v rybnice a podobne. Takze se tuhle noc ve vesnici delo spoustu zajimavych veci, aniz to kdokoliv z mistnich tusil.

Rano vetsina zustavsich zjistila, ze z Caslavic nejede v nedeli zadny autobus a vlak je asi 7km od nich. Ja jsme se svezl s Raylou, Kyrii a Usulem autem do Trebiče. Stihli jsme tak bez problemu autobus do Prahy, kterym jsme vsak nakonec nejeli, protoze po prijezdu autobusak oznamil, ze je plne obsazeny mistenkami, takze tam zustalo pres tricet lidi jen tak stat. At tedy zije CSAD. Vydali jsme se na vlak, ktery nas jakz takz dopravil do Prahy, i kdyz tedy do prace, kam jsem musel jeste na nocni smenu, jsem dorazil pozde.