Mortheim (Lažánky u Brna) 6.-8.4.2001

Jirka Hovorka

Sraz na tuto drevarnu byl pro kralovskou vypravu uz v Praze, ale ja se pripojil az v Brne. S kralovnou jsem se domluvil na srazu primo v budove hlavniho nadrazi. Po jistych nepresnostech (kralovna upresnila misto srazu u asijskeho bistra ale zapomnela ze na nadrazi a v jeho tesne blizkosti jsou celkem tri takova bistra) jsme se nakonec srazily a s pulhodinovou rezervou stihli autobus v 19:30 ze Zvonarky. Za dalsi hodinu jsme dorazili do Lazanek. Kralovskou vypravu krom me tvorili jeste: kralovna a jeji radce sLOn, muj syn Usul a jeho bratr Adam, Usuluv panos Jirka se svym drahym protejskem a Saman. Tedy presneji receno ten dvounohy Saman.

Sotva jsme vystoupili z autobusu tak kralovna vybalila popis cesty od organizatoru a slo se, nakonec se ukazalo, ze jdeme opacnym smerem. Ale nakonec jsme s pomoci mobilnich telefonu a proradneho Charlese do tabora dorazili. Jelikoz se rychle stmivalo tak jsme rozbili lezeni. Kralovna a sLOn v jednom stanu, Saman s mymi vecmi a vecmi mych synu ve druhem stanu. Moje rodinka a Usuluv panos se svoji pritelkyni jsme se rozhodli spat pod sirym nebem a vyplatilo se. V noci neprselo jen nam bylo trochu zima.

Rano jsme se vzbudili a Usuluv panos nas povzbudil svoji placatkou. Mimochodem, jiz jsem se zminil o me rodince. Uz jsme totiz tri. Usul se totiz napil alkoholu (v nasi rodince plati abstinence, povolena davka je v mililitrech na rok) a to se mi zrovna nelibilo. Uz to trochu prehanel a tak jsem ho kapku umravnil. Jelikoz mezi nim a jeho bratrem platila "bratrska laska" tak se to jeho bratru zalibilo a projevil zajem o clenstvi v me rodine. Byl prijat a tak bude mit Helca radost.

Po snidani jsme si rozvrhli povolani. Kralovna preci bojovat nebude a tak filmovala. sLOn vzal za vdek lecitelem, Usuluv panos a jeho sestra s Samanem byly bojovnici, ja s Usulem kouzelnici a muj novy synek Assasin (takovy tvrdsi zlodej). Z kouzel jsem si vybral Blesk (za snedeni ctyr piskotu ubere 2 zivoty) Nezranitelnost (4 piskoty = 10 minut nezranitelny ale take nulovy utok) a nakonec Stuj (na 2 minuty musel mit zasazeny 1 nohu na zemi a musel jsem snist "pouhe" 2 piskoty). Usul vzal za vdek tim samym az na nesmrtelnost. Misto ni si dal Ohnivou kouli. Ne ze by vrhal ty svoje dve, ale meli take svuj ucinek.

Bojovnici meli take zajimave schopnosti. Za zminku stoji napriklad neviditelnost meho mladsiho synka, usuluv panos zase mohl zajimat a Saman mel i s brnenim 12 zivotu.

Takto vyzbrojeni jsme vyrazili po pouceni od organizatoru do terenu. Jelikoz jsme diky Charlesovi byly nekromant, tak jsme si pripadali trochu nezvykle. Byl jsem vubec poprve jako postava nekoho zleho. Tedy myslim ze strany temna a nebyla to zrovna lehka role. Jako clovek jsem mel obcas nejake ty lidske problemy, ale i kostlivci maji sve problemy. Vite vubec jak vrzou kosti. Navic kostym prileha spise na kuzi nez na kosti a tak na vas tak trochu vlaje a je pak sama dira. Jelikoz neni muj, tak je to dost problem, ale snad to nebude drahe.

Nasim ukolem bylo vyhledat hrbitov a tam se setkat s nasim temnym vladcem. To se povedlo a tak jsme se dozvedeli ze je tak trochu duch a ze potrebuje kazdou hodinu nejakou tu obet. Kdyz mu ji dame tak se bude moci zjevit a rekne nam neco noveho co se v podsveti suska. Navic nam povedel o nejakych qustech kde se daji ziskat penize a nejake ty herni predmety. Potkavali jsme nekolik CPcek ale zatim jsme jejich sluzby nemohli vyuzit. Preci jen se jednalo o same lecitelky a tak. Navic jsme nemeli cim zaplatit, ale rikali jsme si ze az budeme mit zlataky a nebudeme mit mnoho zivotu tak se neobjevi ani jedna.

Prvni obet jsme nasli. Jednalo se o obchodnika s artefakty, ktereho jsme poznali jiz na zacatku hry. Nabidli jsme mu obchod, ktery mel jen ale jeden hacek. Po okoli se potuluje spousta banditu a tak ze si jako nechavame vetsi mnozstvi penez doma. Kdyz videl ze je nasim domovem hrbitov tak se trochu zarazil ale pod vidinou dobreho obchodu se odvazil na nej vstoupit. A tak byla prvni obet. Nas "pan" nam rekl dalsi instrukce, tykali se hlavne podminek jeho oziveni. A tak jsme zacali shanet ruzne predmety. Nechtejte po me jejich nazvy. Setkali jsme se napriklad s hadi slinou, mrtvym jezirkem.

Hodinka ubehla jako voda a der na mem kostymu pribyvalo. Museli jsme sehnat dalsi obet. Znovu jsme potkali obchodnika s amulety a pozvali ho k nam domu. Nesel ale sam a tak jsme ho po kus cesty donesli. Na jeho vyslovne prani jsme mu jen "zcizili" 2 litry krve. Preci jen se mu jeho kleceni na kolenou vyplatilo, navic si u naseho "velitele" vyprosil monopol na prodej artefaktu v teto oblasti. Pro dalsi obet si musime holt hledat nekoho jineho. Dozvedeli jsme se ale o jakemsi templari ktery najima lidi pro svoji karavanu a mame se nechat najmout. Po veskerych tahanicich jsme se tedy najmout nechali, sice nekym jinym ale preci jen. Nasim ukolem bylo ochranit karavanu spolu s dalsi skupinou proti stejne pocetnym utocnikum. Kvantita byla stejna, ale vzhledem k Zarfovi a jeho bande se kvalita srovnat nedala. Pomahala nam totiz Rayla a jeji devcata. Bitva dopadla tak jak se cekalo a tak jsem byl rad, ze mam skóre1:1. Tedy jednoho jsem zabil ja a jednou zabili me. Presneji receno zabil me Zarf a tak to zas tak velka ostuda neni a na kouzelnika ktery je vyzbrojen jen dykou to jde. Piskoty (tedy magie) pomerne casto dochazeli a meditace trvala 30 minut, coz bylo neumerne dlouho.

Nasim dalsim ukolem bylo najit jakousi minci, ktera mela byt ukryta na nejakem poloostrove pobliz mostu pres reku lebek. Dokonce jsme vedeli i breh na kterem s mela nachazet, ale hledejte minci v trave. Nakonec jsme ji preci jen nasli. Nasel ji sLOn kdesi na strome. To byla jedna z poslednich prisad nutna pro oziveni naseho podivneho velitele.

Toho jsme s pomoci potulneho mnicha ozivili. Kazdemu z nas dal 1 zivot a tak jsme mohli vyrazit smele vstric dalsimu dobrodruzstvi. Od kata jsme dostali pozdeji zezlo a tak byl nas velitel zase o neco chytrejsi. Navic jsme se dozvedeli jak to v okoli Mortheimu s temi veliteli je. Na zem spadli ulomky srdce pana chaosu a kdo je vlastni tak vlastni take moc. Ma to ale jeden hacek. Ma i vedlejsi ucinky v podobe znetvoreni tela, obzvlaste tvare. Na nasem veliteli se mi libily nejvice jeho zuby, ze znetvorenych postav napriklad prase. I kdyz takovy Kat mel tri pomocniky a stejny pocet ulomku. Zas tak znetvoreny nebyl. Od neho jsme se dozvedeli o zlomeni treti pecete. (predchozi dve jiz byly zlomeny v prubehu hry, ale dosud jsme nevedeli jaky to ma vyznam.) to melo za nasledek otevreni bran mesta Mortheimu a nasledne krvave vravy. To by clovek neveril jak rychle piskoty dochazeji obzvlaste kdyz ma polovina nepratel nejakou tu ochranu proti magii.

Vzhledem k velke presile se nasim valecnikum nepodarilo branu prora zit a tak bylo po radosti. Pak byla bitva oficialne ukoncena a bojovnici se zacali rozjizdet domu. My jsme si ale rekli ze je na odjezd uz pozde a tak jsme zustali. Ja jsem to nemel do Brna daleko, ale kdyz tu zustavaji moji synove tak je prece neopustim. Pozdeji jsem zjistil, ze to byla asi chyba. Mel jsem je sebrat a odvest k sobe na kolej. Byly by v suchu a teple a u internetu a proste s tatinkem.

V noci totiz zacalo prset a prestalo az kdyz vznikal tento clanek, tedy okolo treti hodiny (vice mene).

Rano bylo hrozne. Probudil jsem se v pul sedme a koukal co se deje. Videl jsem sveho pomalovaneho synacka Usula jak se chouli v zime v rohu stanu. Brzy jsme pochopil proc. Venku prselo a stan byl z venku mokry. Problem byl v tom ze se clovek nesmel dotknout steny jinak byl mokry taky. Byly jsme ve stanu ctyri. Moje rodinka a Saman. Tedy puvodne tri, ale Saman se vratil az pozde rano. Byl totiz v "pohostinstvi" a ... No proste pak jeste chvili (do pul pate) kecal pri ohnicku a sel spat. Jiste si dovedete predstavit jak to vypadalo kdyz spali ctyri lide ve stanu pro dva a nemohli se dotykat sten. Navic muj mladsi synek byl tak trochu neposedny a tak jsme ho nabadali aby se sten nedotykal. Vyvrcholilo to bratrskou laskou tedy docela slusnou pranici. Vysledkem bylo ze jsme byly jeste vice mokri (vice to snad ani neslo). S Samanovou pomoci jsem je od sebe odtrhl a byl na chvili klid. Pote jsme se sbalili a vyrazili na autobus. Jelikoz nebylo do Brna zadne dobre spojeni tak jsme si pockali na autobus do Tisnova a to v mistni hospudce. Pojedli jsme gulasovou polivku a zapili cajem. (Za sve synacky a za sebe jsem samozrejme platil ja, autobus taky. Ale co bych pro ne neudelal, ze )

Jeste jsme si zahrali karty a uz jel autobus. Tim jsme se dostali do Tisnova. Bylo neco po dvanacte. Bylo nas tam 19 z toho jen ja jsem mel namireno do Brna, ostatnich 18 vcetne mych synu do Prahy. Alespon meli hromadnou slevu a pak se jen doma (tedy na koleji) susilo a susilo a premyslelo co koupim svemu synackovi k osmnactym narozeninam. Asi po minute a pul bylo jasno, ale to sem psat nebudu.