Cesta do kraje fantazie (Průhonice) 11.-13.5.2001

Sraz byl v Průhonicích v 19 hodin. Na místo srazu jsme dorazili až kolem 20 hodiny. (Nějak jsme se s Rosťou nemohli najít v metru. Rosťa čekal na Budějovické a já na Pankráci. Potom jsme se šli rozčílit do Delvity, abychom měli s sebou něco k jídlu.)

Byli tu už všichni známí: Olga, Jirka, Jirka - Guma, Adam. Počkali jsme na autobus a z něj vystoupil Tomi. Počkali jsme na autobus a z něj vystoupil Skřítek. Potom už nikdo nepřijel. Olga nás zavedla do místní mateřské školky. Všichni byli tímto místem přímo nadšení. Ale nejvíce Adam a královna Izidora. Prali jsme se spolu o kostky. Královna Izidora si postavila sídlo a auto se šesti kolečkami. Adam sestrojil nový prototyp kuše a letadlo. Zrovna, když jsem dělala plány na garáž objevil se Robby s Honzou (Trpaslíkem). To už jsem v sobě měla několik velmi dobrých uležených syrečků a tak jsem se je nebála políbit. Pustila jsem se do šití žebráckého kostýmku. Povídali jsme o všem možném a zdrbli jsme kde koho. Přijel další účastník Borg.

Představili se postavy. (Moje osoba byla v tuto dobu silně zchizofrení, neboť jsem netušila - jsem-li Vilém Tell či Robbyn Hood. Nakoc ve mě zvítězil Hloupý honza.) Mezitím jsme se od dobré víli dozvěděli, že máme postavit bránu času do fantazie.

Byli tu příhodné látkové kostky a zašupovací dveře. Původní projekt královny ze dvou komínků kostek a trampolíny jako překladu nad dveřmi, nebyl pro malou podchodnou výšku schválen. Jirka ho vylepšíl tím, že využil pro stavbu i zašupovací dveře, které půlili místnost a jako překlad využil dva meče. Nahoru jsme posadili plyšového trpaslíčka s červenými kalhotky a do ruky dali zvoneček. Skřítek si stěžoval, že i přes to nemůže v bráně rozhazovat rukama. Kolem 22 hodiny Honza s Robbym odešli a my jsme hráli na kytaru a zpívali a samozřejmě pomlouvali všechny nepřítomné :). Spát se šlo zhruba v půl druhé v noci.

V 5 hodin vstával Rosťa a odjížděl do práce. Byla jsem ho vypustit ven a potom si šla zalézt zase pod spacák.

Budíček byl stanoven na 6:45. K snídani namazali kluci přinesené housky a chleba. Málem jsem zaspala snídani. Vzbudilo mě až ticho a všechny jsem objevila v kuchyňce, jak pořádají chlaba s podezřele vypadajícím pomazánkovým máslem (asi bylo s pažitkou). Poslední se probudil Skřítek.

Přišel Honza (Byl už na nohou od 6, kopal pro Robbyho nějaké stromky) a začal nás popohánět do práce, aby stihnul sraz s Robbym. Jdemem pracovat do druhé části parku. Vítá nás Tomáš a každý dostal pilku a já s Olgou ještě štípací kleště na keře. Ukázal nám, kde máme dělat. Vysvětlil jak vypadá habr a jehličňany, které jsme měli nechávat a ostatní stříhat pryč. Práce ze začátku trochu vázla, protože jsme zjistili, že pilky tam moc neupotřebíme a začali jsme se přetahovat o kleště. Kolem 10 to Bork nervově nevydržel a došel pro dalčí čtvery nůžky. Takže kleští bylo akorád. Práce šla dobře od ruky. Jenom komáři furt sosali.

V jednu chvíli, nevím koho to napadlo... To vzali kluci to prožezávání dost důkladně a uřízli dvě suché větve na smrku. Olga je však dala do latě, aby po nás v lese aspoň něco zůstalo...

Po 11 jsme měli malou pauzu na pití a zbytky od snídaně. Komáři sáli jak vzteklí a tak jsem šla zase radši brzo pracovat.

S prací jsme končili krátce po jedné. Měli jsme obrovský hlad a tak se šlo na oběd.

Při příchodu jsem se hned vrhla do kuchyně a pokoušela se z donesených zásob poskládat něco k jídlu. Přidal se ke mě Tony. Že mi pomůže.
Recept na Lukovké Halušky (nevšední jídlo ještě nevšední chuti!): Vezmete cibuli nakrájíte na kousky, dáte do hrnce a přidáte nakrájenou vepřovou konzervu a luncheon. Podlejete vodou a dáte vařit. Zatím vedle v dalším hrnci uvaříte testoviny a v dalším hrnci rýži. Vše smícháte dohromady. Přidáte trochu pepsicoly, majoránky, petře, worchestrové omáčky, chilli, koření na ryby, tymyjánu, papriky, (prostě vše, co je při ruce) a vznikne z toho velmi výbušná směs.

Poháněni touto směsí jsme byli nažhaveni na hru, co pro nás připravila Olga s Gumou. Vznikl menší problém se Skřítkem a Borgem, kteří stávkovali u televize, protože jsme měli hrát o medajli se Švédama. Nakonec jsme kolektivně způsobili poruchu příjmu signálu a nešťastníky násilně odvlekli s sebou. Borg sice jevil celou dobu zaječí umysli k nejbližší televizní obrazovce, ale Jirka si ho už pohlídal.

Byli jsme zavedeni přes spoustu výletníků k rybníčku, kde jsme byli dlouho a dlouho ponecháni sami sobě. Asi jsme měli meditovat před cestou. Borg se Skřítkem se chtěli koupat a tak mi dali přes oči nějakou hadru a Trpaslík mi komentoval, co právě svlékají. Ale nakonec usoudili, že je voda příliš studená a tak jsem byla zase odhalena. Potom pojali nápad, že bych mohla vodu vyzkoušet já, nedobrovolně. Naštěstí přiběhl Adam a šíleným mácháním svým nebezpečným válečným válečkem útočníky od mé osoby zahnal. Tak jsem se radši přemýstila na můstek nad přepad vody k Trpaslíkovi a Tonymu. Zdrbla jsem Robbyho oblečení u ministra a vyprávěla o Lukově. Dlouho předlouho se zase nic nedělo.

Ale když už to vypadalo, že na nás organizátoři zapoměli, přišel k nám Kouzelník. Pravděpodobně byl zlý neboť to o sobě tvrdil a řekl, že pokud ho chceme zničit, musíme oživit svého průvodce a najít bylinkářku a zmizel jak pára nad hrncem. Byli jsme z toho dost zmateni, zvlášť já - Hloupý Honza. Nedaleko od nás levitovala jakási postava a tak jsme šli k ní. Pokusili jsme se jí zeptat, zda by nám nepomohla, ale měla zavřené oči a na nic nereagovala. Borga s Trpaslíkem opět napadlo, že by mohli hodit někoho do vody a tentokrát to měl být neznámý cizinec. Nechápala jsem proč to chtějí udělat. Dovlekli cizince k vodě. Borg utrhl květ pampelišky a začal ho cizinci matlat na obličej. Bylo to od něj velmi hrubé. Potom se mu pokusil sebrat botu, ale to už jsem nevydržela a pomyslela si něco o hulvátech Borcích a stoupla si k cizinci. Byl bezbraný a a Borg se na něm tak krutě vyžíval. Navrhla jsem, že by jsme měli najít spíš čarodějnici, že by nám mohla říci něco dalšího.

Čarodějnici jsme našli v dřevěné chýši. Byla doopravdy hnusná a myslela si o sobě, že je krásná. V celku normální stav u ženský. A tak, aby jsme se jí vlichotili, museli jsme složit báseň opěvující její krásu. Tomy vzal pugét květin a v pokleku jí naší báseň přednesl. Čarodějnici se to líbilo a za odměnu nám dala jakýsi lektvar. Máme ho dát cizinci, že se nám odmění za probuzení ze zakletí. Vrátili jsme se tedy k cizinci, kterého jsme našli ležet v té samé pozici na hrázi, kde jsme ho zanechali. Dali jsme mu napít a on se opravdu probudil. Poděkoval a slíbil pomoc při zničení zlého čaroděje. (Mě nebylo jasné, proč máme zabíjet nějakého čaroděje, když nám nic neudělal. Ale pro dobro věci se má udělat vše, tak jsme šli s ním.)

Borg se pokusil opět cizinci znepříjemnit cestu svým výpadem (asi mu bylo fuk, že nám cizinec chce pomoci proti kouzelníkovi. Ale cizinec udělal velmi rychlý pohyb rukou s půlobratem těla a Borg znenadání klečel na zemi. Cizinec si tím získal moji bezmeznou úctu a obdiv. Borg už od té doby neprovokoval.

Dále si přesný sled událostí nepamatuji neboť cesta byla dlouhá a těžká. Museli jsme rozluštit několik tajných zpráv, abychom dostali další informace, našli jsme mapu. Chodili jsme kolem strašlivého magnetizujího místa, přes které jsme se nakonec museli dostat.

Navštívili jsme opět čarodějnici, tentokrát to byla asi její dcera. Čarodějnice nám dala lektvar na zlého ošklivého skřeta. Toho jsme našli v lese a lektvarem opili, sebrali mu brýle s modrou obroučkou. Poté jsme mohli vstoupit do strašlivého místa, kde jsme museli přemoci a odzbrojit démona, tak aby nebyl zabit, tím by se posílila moc kouzelníka. Museli jsme se držet za ruce, všichni měli zavázané oči a jenom první člověk si mohl nasadit kouzelné brýle, které ho ochrání před oslepnutím. V magickém místě se Trpaslíka, který šel na konci řady zmocnil zlý duch Chaosu a tak se nás pokoušel různě zamotat a roztrhat. První šel Skřítek, sice přes brýle viděl a měl mapu území, ale toho se zmocnil zlý duch Bezorintace a tak jsme podle mého soudu, udělali v území několik kliček a zpětných obratů. Po všech těžkostech jsme démona našli a mocným zalehnutím jsme ho odzbrojili. Dlouho se bránil, mrcha jedna.

Teď už jsme mohli jít s očima otevřenýma. Démona jsme podle jedné ze zpráv donesli ke tří smrkům a tam mu zpívali na dobrou noc. Když usnul, šli jsme do kouzelné zahrady, kterou hlídal čaroděj. Měli jsme vysbírat jakési kusy zprávy(?) a kouzelník nás mohl zmrazit. I tuto zkoušku jsme zvládli. Byla už velmi tma, když jsme se dozvěděli, že kouzelník byl omámen (či zabit?) a že můžeme jít domů spát.

Byla jsem hodně unavena, ale po cestě zpět jsem si stihla ještě s Tonym a Jirkou zazpívat. Tím jsme definitivně odehnali zlého démona a mohli jsme jít do mateřské školky na hrachovou polívku. Tu jsem uvařila docela rychle.

Po večeři mán přinesla víla plátno a štetce a barvy a měli jsme jí nakreslit náš duhový svět fantazie. Borg svými modrými krychlemi zaplnil celé plátno. Do toho Skřítek vylíval vodu a dělal z plátna jednen velký oranžový flek. Jelikož bytostně nesnáším oranžovou, tak jsem se proti tomu ohradila. Skřítek s Borgem odešel spát a my ostatní jsme se snažili přebarvit oranžovou na cokoliv jiného. S Tonym a Jirkou se nám podařilo nakreslit kolem dokola hada požírajícího sebe sama. Adam nám ho trochu zakličkoval a odmítal udělat mu na zádech zelený klikyhák. Guma vytvořil zelenou krychličku se žlutými puntíky... ( pozn. no voják :))Potom jsem už nemohla a tak jsem se šla skulit do spacáku.

Ráno jsem se probudila a Skřítek s Borgem už tu nebyli. Povídali jsme si o Lukově a organizátorech. Olga při tom vyplňovala papíry. Nakreslili jsme Lukovský rodokmen a zjistili, že je to pěkná sodoma gomora. A pokud Helča bude mít za dceru Raylu, tak bude rádce synovcem Adama, protože rádce je zároveň synem Rayly, ale také jejím bratrem a otcem sebe sama. Což do toho vnáší trochu chaos a tak se ještě uvidí... Do dvora byl přijat i Trpaslík, jako čestný zástupce ZČ HB Slunovratu. A Olga s Tonym se dohodli na organizování další víkendovky termín zatím neznámý). Aspoň na to příště nebude Olga sama. Uklidili jsme. Při odchodu se povedlo Gumovi vylomit Adamově lebce (né vlastní, ale moduritové) dva zuby. Adam si bude muset zahrát na zubaře se sekundovým lepidlem. Došli jsme k autobusu. Rozloučili se s Trpaslíkem a rozjeli se domů.

P.S. Plány na garáž už nám!