|
PaRaNoiA (hrad Lukov) 3.-10.8.2001
Základní povolání v Lukovském království (tábor PaRaNoiA), hráči:
ZNAK |
VÝZNAM ZNAKU |
OSOBA |
POVOLÁNÍ |
DRAČÍ VEJCE |
|
esence |
|
bylinkářka |
Kdyby jí nebylo,
jak by se nám žilo?
Přes den, přes noc, o půlnoci,
zaříkává zlé nemoci. |
|
dřevo |
|
tesař |
Červený kohout kokrhá,
a dílo jeho roztrhá.
Potom hle každý strařec v lese,
v hrůze se teď před ním třese. |
|
země |
|
sedlák |
Jest solí země naší,
jak i králové říkají,
poklady její přináší,
však mocní na něj nedbají. |
|
spravedlivý charekter bratří |
|
mnich |
Je těžké být sluhou pána,
jenž vidí vše od rána do rána.
Je těžké být sluhou pána,
k němuž je duše tvá upoutána. |
|
zvonovina |
|
bard |
Srdce dam a potlesk davu,
svým uměním získávám.
Pak však v lese někde chrápu,
pobuda jsem, žádný pán! |
|
oheň |
|
kovářka |
Bum, bum, bum,
třese se dům,
i ten kůň to ví,
kam si jít pro podkovy. |
|
písek |
|
kameník |
Do našeho města,
vede dlouhá cesta
a jediná brána,
kým je udělána? |
|
prášek |
|
mlynář |
Prach v mé dílně,
znamená štěstí,
přes dlouhou zimu,
bude co jísti. |
|
voda |
|
lazebnice |
Dáme ti co tělo
tvoje vždycky chtělo,
čistá voda, sličná líc,
co by jsi chtěl blázne víc? |
|
železo |
|
mečíř |
Bývá častým zvykem,
že můj výtvor,
svým ostrým jazykem
vyřeší každý spor. |
|
zlato |
|
zlatník |
Moje ruce, že jsou poklad,
každý znalec řekne vám,
zboží mé však poklad pravý,
za zlato ho jen vydám. |
|
kouř |
|
uhlířka |
Na pasece stojí chýše,
hoří dýmá do dáli,
bude-li však někdo hasit,
velmi mě tím dopálí. |
|
rohovina |
|
řezník |
Má milá rozmilá svět je zlej,
na můj šat příliš nekoukej,
jen cos mě spatřila poprvé,
vědělas že celý od krve. |
|
lůj |
|
lesník |
Vládnu místu,
kde tisíce stožárů s plným plachotvým stojí,
ve větru se vlní,
ale loď nikde nevidět. |
|
vinný kámen |
|
hostinská |
Není nad mé stavení.
i když není posvícení,
čím déle zde posedíš,
tím hůř domů trefíš. |
|
lebka |
|
doktor |
Smrt černá má tisíce tváří
a kosu ostře nabroušenou,
on jest bez meče co září,
však nadějí je tvou. |
|
vyžíhání zlata na prášek |
|
hornice |
Pod zemí hledá
bohatství mnohá,
jí se ptej
a pak kopej. |
|
ocel |
|
zbrojířka |
I kníže obléhá můj šat,
jenž bez jehel musím tkát,
já přitom tak sebe zchvátím,
že skoro pak se sklátím. |
|
vápno |
|
stavitelka |
V kuse oslí kůže,
celé město schovávati může,
i když se to nezdá,
magie on nezná. |
|
vinný líh |
|
sadařka |
Jak vojáci v řadě stojí,
on nad nima vládne,
pak když jaro končí vládu svoji,
jejich dary shrábne. |
|
|