Bitva pěti armád (Krnov) 27.-30.9.2001

Sraz byl stanoven poblíž nové královské rezidence na stanici metra Háje už ve čtvrtek ve 2000.
Už v metru jsem potkal Petra a na místě srazu sLOna. Společně jsme vyrazili do královské rezidence kde nás již očekávala Věra. V půl desáté jsme vyrazili po dálnici směrem na Brno. Tam jsme rychlostí 3km/hodinu dorazili, ale to už byl pátek.
Ve čtyři ráno jsme dorazili na místo a zbudovali stany. V pět jsme ulehli.

V pátek jsme se před osmou vzbudili a nasnídali se. Věra se sLOnem odcestovali do Opavy kvůli problému s mobilem a já s Petrem očekávali ostatní. Čekání jsme si zkrátili nošením dřeva a obědem. V průběhu naší prospěšné činnosti se dostavila Julča s Adelaine a také postavili svůj stan. V průběhu dne se ještě dostavil Valda s Abuem a Jirkou, Adam s Helčou a Zbrojířem, Vlk, Šaman, Belit se Skřítkem a Raylou a další.
V průběhu odpoledne jsme obnovovali vřelé vztahy s našimi starými známými. Bohužel došlo v průběhu jednání ke spálení veškerého dřeva a tak nám nezbylo nic jiného než o půlnoci jít spát.

Vzbudil jsem se opět před osmou a nasnídal se. Následovala další prohlídka mých fotek a hromadné malování se válečnými barvami. Po výkladu pravidel bitvy jsme se vydali na bojiště a obsadili své věže. Po rozdělení životů začaly kruté boje. Vzhledem k systému oživování bylo výhodné neumírat a vracet se do věže s jedním životem. V průběhu boje jsme zcela opustili některé věže poněvadž jejich poloha byla méně výhodná.
Elfy několikrát zachránil od vyhubení Temný hvozd. Byl ale značen zelenou barvou a tak byla jeho hranice v lese zpočátku nejasná. Zajímavé bylo zavedení kolíčků jako životů. Díky nim se dalo poznat kdo je jak dobrý a náležitě jej za to ocenit navýšením základního počtu životů. Tento systém v průběhu ztroskotal na nedostatku kolíčků na straně protivníka.
Po dobývání věži následovala bitva o Osamělou horu, ale k závěrečné bitvě již nedošlo.
Den byl zakončen hromadně v Krnovských hospůdkách (nemají otevřeno, nemají jídlo, nemají volná místa… prostě se nedoporučují).

Po probuzení jsem se nasnídal a začal proces loučení, které trvalo až do mého odjezdu. Ale byla to docela pěkná bitva.