Cesta poznání (Průhonice) 8.-10.3.2002

Sepsala Helena / (sepsala to ta potrhlá šílená organizátorka)

Jiné věci:
Tak trochu jsem byla zaražena z Věřina komentáře, ale proč ne, je z nich nejostřejší. Opravdu mi tam vadí jen jedna jediná věc:
To, že jsem vám řekla, že jste meditovali ŠPATNĚ. Toto je krásná ukázka subjektivního vnímání.
JÁ SAMA, která ještě NEUMÍM meditovat SPRÁVNĚ, alespoň z takových 99,9% případů, bych vám řekla, že jste to dělali špatně? A jak bych se to asi dověděla? A co je špatně a co je dobře? Pokud mne neklame paměť, tak jsem řekla něco na způsob toho, že jsem kolem sebe CÍTILA ZMATENÉ MYSLI, ZMATEK, CHAOS…Pouhé tvrzení, nic víc, nic míň. Taky chtít po vás zklidnit "své já" hned napoprvé…nesmysl. Nehodnotím, jen říkám. Mezi námi, byla jsem skutečně zděšena z toho zmatku, a byla jsem ráda, že byl můj muž po mém boku. Vedle mne jsem cítila ještě jednoho, který měl jakýsi tvar, a naproti mně seděla ohraničeně jedna dívka, a za ní hrozně moc děkuji. Vůbec myslím, že ona na té víkendovce udělala několik OPRAVDU DOBRÝCH věcí, ačkoli si to možná neuvědomila.


A naposled:
Děkuji hlavně diskutujícím, ať těm, co v nich hořely emoce a ega, ať těm, kteří pak se mnou zůstali a mluvili.
Co se týče mého já, tak hlavně proto, že jsem si opět uvědomila krásnou věc:

"Ójá oseluša týsem!"

(pokud tomu nerozumíte, opakujte si to a ono vám to dojde) A vzkaz těm, kteří smýšlí podobně jako Věra

"Ši išklo", řekl Vinnetou.