Sufijské tance (víkendovka ZČ HB S.U.P.) (farma Lídy Chrášťanské v Nesměni, jižní Čechy) 15.–17.3.2002

        Tato víkendovka se konala na farmě Lídy Chrášťanské v Nesměni v jižních Čechách, ne v Nesměnicích, jak si možná ještě teď myslí někteří účastníci ani v Nesmeni, jak si myslí domorodci.
        Vzhledem k tomu, že valná většina Brontosaurů jela z Brna, byl začátek i příjezd na místo přizpůsoben jim, což znamenalo v půl dvanácté v noci. Vzhledem k tomu, že já jsem jel z Prahy a to luxusně autem a na farmě byl už kolem půl šesté večer, s tím, že nikdo z ostatních Brontosaurů se ještě dlouho neobjeví.

        Hned po příjezdu jsem zjistil několik neočekávaných věcí, na farmě bylo tou dobou už asi 30 lidí, 3 děti, 3 psi, 3 kočky, jeden kojenec a jedna devadesátiletá babička . Kde jedna část byli maséři na masérském kursu a část lidé, kteří přijeli na pracovní víkend. Zmatku z neznámého prostředí se mi podařilo vyhnout tím, že jsem se usadil v kuchyni, kde byla nejen práce, ale také informace.
        V průběhu večeře dorazila Jarka – první ze SUPů, která se na farmu také dostávala alternativní cestou.
        Večer proběhl uvítací táborák, se zpěvem jednodušších manter. Poté se část osazenstva vydala spát a část k Pupkovi probírat věci mezi nebem a zemí (to nebyli brontosauři J ). Kolem půlnoci konečně dorazila velká tlupa, jenž byla slyšet na půl kilometru a čítající asi 15 jedinců – Brontosauři. Ti se poté co jsem se jim poněkud zmateně pokusil vysvětlit že je tu už hodně lidí a musí se někam vejít zabydleli a přesunuli k táboráku, kde plynula zábava ještě několik hodin.

        Sobotní den jsme začali snídaní, která byla dokonalou ukázkou vegetariánské kuchyně – bez chuti a bez zápachu. Poté se vyčlenila dřevařská skupina vybavená sekyrami, motorovými pilami a třemi auty. Vzhledem k velkému množství pracujících na farmě vznikl prostoj, který vyplnila narychlo složená kapela vybavená dechovým nástrojem (vodovodní trubkou) a kytarou, toto těleso obešlo všechny pracující a dodalo jim odvahy do celodenní dřiny. Poté se nám podařilo přesunout skoro beze ztrát do lesa (až na jedno auto, které se cestou zavařilo a bylo opuštěno). V lese se rychle zlepšovalo počasí a my se za zvuku motorových pil dali do díla. První kmeny byly sice trochu těžší – muselo je nést až 5 lidí, další už šly snáze. Jen musím zmínit snahu některých děvčat koulet kmeny do kopce místo přenášení, tato snaha byla oceněna nejen, že byla účinná a pohled na tři dívky kutálející kmen do kopce také stál za to. Stromů bylo mnoho a některým nadšencům se nechtělo čekat až se k jejich stromům dostanou motorové pily a použili tradiční nástroje – sekery. Práce byla prokládána mnoha přestávkami, jenž byly vyplněny jídlem případně bubenickým workshopem. Během několika hodin byla práce dokončena a my se vrátili na statek.
        Pozdní oběd byl omnoho stravitelnější než snídaně a my se opět vrhli do díla, tentokrát na hnojišti. V mezičase jsme si ještě prohlédli malou výstavu strunných hudebních nástrojů, jejichž zvuk lahodil uchu snad každého.
        Po ukončení práce se skupina pracujících rozdělila na dvě družstva, z vidlí byly vytvořeny branky a sehrálo se utkání ve hře zvané frisbee.
        Následná večeře a po ní konečně dlouho slibovaný program – Sufijské tance. Dalo by se spíš říci, že staré tance hlavních náboženství a některé Sufijské tance. Sufijci jsou odnož islámu pronásledovaná islámem, od kterých bylo jejich umění v 60. letech převzato a rozšířilo se i v Evropě a Americe. Vzhledem k tomu, že se to těžko popisuje jen stručně. Tance jsou kruhové, v jednom či více kruzích, kdy se vykonávají určité jednoduché pohyby a zároveň se zpívají jednoduché nápěvy z různých náboženství jedno, či vícehlasé. Závěrem byl šestihlasý kánon z šesti různých náboženství. Zbytek večera už probíhal v klasickém duchu, s kytarami.

        V neděli jsme po snídani ještě nějakou dobu pracovali, před polednem jsme ještě stihli několik tanců a po obědě hlavní voj Brontosaurů vyrazil na autobus, já jsem se opět vracel autem, takže nebyl takový spěch.
        Abych zhodnotil tuto víkendovku, bylo zde poměrně hodně práce, i když program za to stál. Akce byla spíš za účasti Brontosaurů, než pod jejich vedením. Každopádně to stálo za to.

Zplodil                 Martin