Africká noc (Toulcův dvůr) 14.–16.6. 2002

14.6. 2002 / pátek
        Na místo jsme s Rosťou dorazili krátce po 17:45. Jen co jsme vyzvedli klíče, přišel Martin. Uvítala nás osobně šéfová statku a zavedla nás do jídelny. Rosťa s Martinem šli hlídat k autobusu a Věra vybaluje. Najednou se u mě (Věry:) objevili dva starší kluci a ptali se, zda jsme Brontosauři. Když jsem se přiznala, šli si prohlídnout statek. Po vzájemné výměně vizitek (a machrování s titulami:) se rozhodli, že ještě půjdou na další akci a že se přijdou podívat až do Brdlohu. Musí zítra pracovat. Tak jsem přišla o první účastníky :)
        Krátce na to se objevil Tony. Po dalším čekání přišla Táňa. Toni se s ní uvítal a my se mohli seznámit. Následně přijel Jura s Hankou. Šli jsme povečeřet ven na lavičky pod strom. Rosťa se vypravil domů pro kytaru.
        Vyprávěli jsme s Martinem o dramatické situaci papoušků a o jejich chovu. Začli se dělal přípravy na odchyt Ara chocholatého, kterého musíme zachránit. Proboha, je poslední svého druhu! Když přišel Rosťa, byla nachystána past s návnadou (koš s banánem, broskví, sušenkami, pomerančem)a tak jsme mohli začít lákat samečka do klece zpěvem. Přišel Gumídek a otázkou: "Kde je zbytek?" nás rozhodně pobavil. Pak celý večer telefonoval. Zřejmě naháněl další účastníky, bohužel bez úspěchu. Ještě přišel Jindra. Toni s Martinem vytáhnuli flétny, ale tím rozhodně nemohli nalákat papoucha, tak toho radši nechali. Martin donesl i bubínek (fakt si nepamatuji, jak se té kozlí kůži přesně říká:). Bubnováním jsme lákali papoucha, ale bez úspěchu. Kolem jedenácté jsme šli spát, neboť zítra musíme ještě pracovat.

15.6. 2002 / sobota
        Vstáváme v 7 hodin za Martinova bubnování. V 8 hodin jsme po snídani, nachystáni k práci. Jdeme ukružní cestu a je nám vysvětlováno, co máme dělat. Holky vysekávat kopřivy kolem stromečků, kluci a Věra přerovnat klády a uklidit spadlý topol, do toho všeho se objevuje Veronika a jde s elánem pomoci.
        Blíží se hodina polední. Během práce se k nám přidala sama šéfová. Potěšena tím, že se ještě najde pár mladých lidí, kteří jdou pomáhat, nás zve na prohlídku. Ukazuje nám sklep a špejchar a vypráví jak zajímavé můžou být různé vědy, pokud je učitel nápaditý. Tvrzením, že učitel v našem školském systému, který napíše ve slově špatné i/y je špatný učitel, ale když nepozná, že čerstvé vejce od slepice má být teplé, je to v pořádku, si získává moje sympatie.
        Pro zajímavost uvádím několik zajímavých názorů, se kterými se stotožňuji:
- 99 procent učitelů neumí čerpat informace ze svého okolí a proto to nemůže naučit ani děti
- ani ekologie (matematika, přírodopis...) nemusí být nudná, pokud je podávána přijatelnou a zábavnou (ukázkou s možností si to vyzkoušet na příkladu) formou
- většina pražanů nemá vytvořený vztah ke svému okolí a nezajímají se to
- panelákoví lidé, kterým stačí k životu jen čtyři stěny jsou ochuzeni, nikdo je nenaučil vnímat věci ze svého okolí, jsou velmi málo tvůrčí!!! mají sociální problémy (Prázdniny mimo město stačí, aby se to naučili, ale musí to být od malého věku a po celou dobu vývoje. Vozte své děti na vekov, k babičce či na tábory, je to pro jejich vzdělávání také důležité.)
- dítě má právo na plnohodnotné vzdělání, kterého se mu ve škole nedostává

        Kluci jdou svozit seno, holky na stromečky, jdu vařit oběd. Prší. Jdeme si zahrát mafiánský mariáš, ale jen co jsou vysvětlena pravidla, přijdou pro nás, že už zase neprší a tak jdeme dokončit práci. Odchází Jindra, musí prý také pracovat jinde.
        Po svačině "přichází" Martin s mapou, kde by mohl být papouch. Gumídek odchází dělat elaboráty do školy. Po vyluštění zašifrované mapy, vede Martin účastníky expedice směle k cíli. Na cestě je čeká tunel, bažina, jízda na slonu, až potkávají turistu, který je pošle směrem, kde by mohl být papouch. Papouch je spatřen, všechna taktika nalákat ho na návnadu bere za své. Ani přichystaná klec není dostanečně velká. Holky se s rozeběhem vrhají na papoucha a lapí jeho křídla do košile, takže se může jen bezmocně zmítat. Skutečně mu šlo o zobák. Potom je papouch spoután a veden přes divoký močál zpět. O jeho přepravu se stará Hanka s Veronikou. Toni říká, že je ho lepší praštit klackem po šešuli a vzít na záda.(To je ekolog!?) Nakonec je papouch uvázán za nožičku k třešni a jdeme na třešně. Komáři žerou o 106!
        Jura odvážně vylezl na strom a trhá pro holky s papouchem. Když jsme zcela plni, jdeme zpět na dvůr. Tam dostanou za úkol účastníci vymyslet zvíře, nakreslit ho a popsat jeho životní funkce. Hlavního slova se ujímá Veronika s Hankou. Tak jdu s Rosťou dělat večeři. Po večeři je mi představeno NĚCO, co svým způsobem recykluje odpad.
        No a potom už si jenom vyprávíme. Veronika jde spát domů. A všichni usínají.

16.6. 2002 / neděle

        Vztáváme v 7:30 a do práce opět nastupujeme v 8:30 hodin. Musíme ještě dodělat práci ze včerejška. Je hrozné dusno, mezi stromečky je na omdlení. Nakonec je vše hotovo a my jdeme zkontrolovat králíky. Potom ještě odvést kus drátu na plot a potom už jen oběd. Rosťa ohřívá fazolovou polívku od večeře a zbytek jídla je bábovka od Veroniky, sušenky, banány a pomeranče. Ti, co ujedli polívku, si mohou vzít i ananasový kompot. To naštve Tonyho, neboť odmítá pozřít lžíci fazolí, tak zůstává bez kompotu. Zase debatujeme a potom už jenom uklidit a hurá na autobus.
        Jura s Hanko jdou k nám. Peču vaječné omelety se zeleninou. Potom se mi to podaří přesolit a tak Jura zachránce ze zbytku dělá výborné palačinky. A potom už i oni nás opouštějí a míří do Brna.
        Utěšuji se, že za mizernou účast může zkouškové, ale i tak to byl příjemný víkend.