Připomínky ke stránkám,
fotky, texty...
posílejte na
vera(tečička)konupkova
(zavináček)
centrum(bod)cz
© 1996 - 2009
|
|
>>Úvod >>2002 >>Povodňový víkend aneb jak jsme šli pomáhat do Kelu
Povodňový víkend aneb jak jsme šli pomáhat do Kelu 13.–15.9.2002
Akce na pomoc zatopeným povodní...
Osoby, které se zůčastnili:
Toniho, Barku, Martina, Roberta, Ježibabku, Pavouka, Dášu, Hanku, Madonnu, Hektora a další Řeky, hasiče
- Na místo srazu s Tonim a Barkou na Vltavské jsem přijel chvíli před půl čtvrtou, na Vltavské to vypadalo přesně podle očekávání, všude davy lidí, kolony tramvají a autobusů.
- Toni se objevuje po chvíli, naštvaný, že se travmvaj zasekla v koloně. Doráží Barka a my se přesouváme do Holešovic na autobus do Kel. Tam máme sraz s Robertem Antoniem, ten nijak nepospíchá a přichází až v okamžiku, kdy už je autobus plný lidí. Jediná potěšující věc je, že má kytaru.
- Vystupujeme na zastávce Kly – Lom a snažíme se zjistit kam máme jít. Neznámá domorodkyně nás zavedla ke starostovi a tam dostáváme podrobné informace, kam máme jít, kde budeme jíst a podobně. Přijde nám divné, že nám všechno říkají teď, když se můžeme zeptat lidí, kteří už jsou na místě.
- Naším novým bydlením se stává hasičárna, jen co vstoupíme dovnitř zjišťujeme, proč nám dávali na úřadě tolik informací. V hasičárně sídlí skupinka Řeků a nikdo z místních se s nimi nedomluví. Objevuje se Pavouk (pro Řeky Archanob), který jediný mluví anglicky a působí jako spojka mezi Čechy a Řeky.
- Hned zjišťuje, zda někdo z nás mluví anglicky, aby se zbavil svého břemene. Toni a Robert Antonio se přiznávají a tak navazujeme kontakt s Řeky. Kromě Řeků se ještě někde pohybuje skupinka Brontosaurů vedená Ježibabkou a hasiči.
- Jdeme na večeři, Řekové asi jíst nepotřebují a zůstávají. Ve škole ve vedlejší vesnici potkáváme Ježi, která nám ukazuje, jaké pěkné oblečení se dá najít v humanitární pomoci. Je tu mnoho oblečení vhodného spíše pro divadlo než na nošení, tak se chvíli prohrabujeme ve věcech určených k vyhození a několik z nás se vybavuje oblečením. Tak se stalo, že jsem poprvé viděl Roberta v něčem jiném než v černé… Cestou zpět potkáváme Řeky, ti se usadili v místním stravovacím zařízení.
- V hasičárně se nachází sklad podobný tomu ve škole, ale jsou zde hlavně plyšová zvířátka. To je něco pro Brontosaury! A věčer… „Music, music!“ Řekové se dožadují hudby a posilňují se z lahve bez etikety s neznámým, ale velmi silným obsahem. Rozjíždí se zábava, učíme Řeky některé české tance jako je čardáš nebo polka. V očekávání náročné soboty jdu spát.
- Sobota co do náročnosti nezklamala, začínáme docela odpočinkově – rozebíráním střechy, ale po několika hodinách se s Dášou přesouváme otloukat omítky. Omítky jsou velmi odolné, takže je na ně potřeba zbíjecí kladivo. Tak jsem se chopil tohoto nástroje a Dáša zednického kladívka. Po obědě jsem toho měl už dost a sehnal si posily. Zvláště Hektorovi – jednomu z Řeků se tato hračka tak líbila, že ji nechtěl nikomu půjčit a skoro ji zavařil.
- Večer si jedeme prohlédnout Mělník. Vychutnáváme západ slunce a výhled na Říp a usazujeme se v místní čajovně ve věži.
- V neděli vládne zmatek, protože není práce, nakonec jen několik hodin čistíme spáry mezi cihlami a po obědě sedáme na autobus směr Praha.
|
|
|
