Šamanská víkendovka (Průhonice u Prahy) 10.–13.10.2002, Průhonice u Prahy

        I sletěly se čarodějnice z širého okolí aby uspořádaly slet čarodějnic a sabat. Na místo se dostaly různými roztodivnými prostředky, vozy bez koní, monstry která se řítí po kolejích za velkého řevu i podzemími cestami. A mě přísluší zapsat, co se na tom podivném místě událo.
        Vše začalo v pátek, kdy jsem se setkal s čarodějnicemi až ze vzdálené Ostravy na Hlavním nádraží v Praze, kde byly maskované za obyčejné turistky. Jejich čarodějné schopnosti se ukázaly v okamžiku, kdy jsem jim ukazoval centrum Prahy, což se podařilo v rekordním čase půl hodiny. I nasedli jsme do podzemní dráhy a zamířili do Průhonic. Cestou si nás všimly další dvě bosorky a tak se naše společenství docela rozrostlo. Průhonice a déšť. Naštěstí jsme nemuseli čekat dlouho, zbytek účastnic sletu se dostavil během několika málo minut. I přesunuli jsme se na místo nadcházejícího reje. Tím se stala blízká mateřská školka.
        Slet začal šamanskými rituály a tanci dávných tradic, které pamatují jen nejstarší čarodějnice. Žel skoro všechny z přítomných bosorek jsou mladé adeptky, za což vděčíme přílišnému zápalu jezuitů v dřívějších staletích. Proto tance vede jediná bosorka, která si je ještě pamatuje. Večer dále plyne v předávání ústní šamanské tradice mladým adeptkám.

        Sobota ráno a my míříme do Průhonického lesoparku. Zde si čarodějnice vybíjejí své destruktivní choutky likvidováním všeho živého. Na některé příliš odolné rostliny se musela spojit síla dvou i tří bosorek. Tak se stávalo i to, že svojí sílu přecenily a výsledný efekt je odmrštil do dáli. Odpoledne. Divé ženky se slétly k odpolední krmi a následnému odpočinku před divokou nocí. Nejprve proběhl šamanský rituál s bubny, chřestidly, zvonky a dřívky. Následuje bubnování, chřestění, cinkání jak kdo dovede. Zpěv manter. A večer se rozjíždí s hudbou Šum svistu, nad čímž by se asi každý šaman pozastavil. Čarodějnice přecházejí k tomu nejdůležitějšímu – sabatu. Tři si sedají do středu kruhu a ostatní krouží kolem nich. Jedna z bosorek ve středním kruhu je zároveň upírka a tak se občas vrhá na ty co se točí kolem. Rej pomalu utichá a čarodějnice ze vzdálené Ostravy se domlouvají, že udělají sabat doma a vypočítávají spřátelené čarodějnice z blízkého okolí.
        Večer nás ještě navštěvuje démon byrokracie a zanechává za sebou chaos.

        Neděle je poklidná, čarodějnice se chystají na cestu domů. Ještě něco psychicky zaměřených her se zavázanýma očima a masáž před náročnou cestou. Hry jsou zajímavé, i když u té druhé je průběh předem očekávatelný. Máme najít poslepu svého anděla a pak sundat šátky a dívat se nějakou dobu navzájem do očí. Jak jinak to mohlo dopadnout, než že jsem hned na začátku narazil na Verču a mohli jsme pokračovat v několikrát již nedokončeném mentálním souboji. Žel vše dopadlo jako již podvakráte předtím. Museli jsme být po asi půl hodině přerušeni kvůli dalšímu programu – masážím, o něž jsme nechtěli přijít. Po poledni byl konvent rozpuštěn a bosorky se rozlétly domů.