Potáborová víkendovka - PsB Střetověk (zámek Bučovice) 15.–17.11.2002

       Vystupujeme s Tonim a Honzou z vlaku v Bučovicích a vítá nás závan horkého vzduchu, tady musí být alespoň 16 stupňů. V Praze bylo kolem pěti a tady… Cestou na zámek potkáváme Sibu a spol. Z tábora tu příliš lidí není. A to nás tam bylo kolem sedmadvaceti. Nakonec poté co přijíždí Bobek je nás celkem 12. A z toho dva externisti, kteří na táboře nebyli.
       Na Bučovicích jsem poprvé, takže se nechávám překvapit pěkně provedenou kašnou, arkádami, vedrem a sálem, kde se nesmí na nic sáhnout. Zabydlujeme několik místností a objevují se první kytary. A flétny. Večer plyne s hudbou.
       V sobotu ráno nás čeká dřevo, hromada dřeva, velká hromada dřeva a až s ní budeme hotovi, tak listí. Protože se ke dřevu všichni nevejdeme, tak je odvelena malé úderná jednotka vyzbrojená hráběmi na souboj s listím. Dřevo, dřevo, dřevo. Hlad. A konečně oběd.
       Po obědě nás Siba vyhání ven, že bude hra. Uprostřed francouzského parku se dozvídáme, že jsme kněžské řády, které mají za úkol najít ztracenou knihovnu, která je v červeném patře zámku, nejprve musíme ale projít zeleným a modrým podlažím. Náš řád se rozděluje na dvě skupinky a vyrážíme do náhodné místnosti zeleného podlaží. Postupujeme do modrého, odtud propadlem propadáme zpět do zeleného a musíme celou cestu opakovat. Konečně se dostáváme do červeného podlaží. Tady otevíráme postupně všechny dveře v posledních čtyřech místnostech, až nacházíme ztracenou knihovnu. Nikde nikdo, tak podle pravidel sníme své tatranky a čekáme. Diskutujeme o tom, jestli už ostatní skončili a šli do našeho obydlí, nebo jsou někde jinde, protože jsme cestou nikoho neviděli. Dochází zbytek našeho řádu. V našich místnostech nikdo není. Akorát venku na nádvoří sedí Siba a Kubajz. Sestupujeme k nim a skoro nevěříme tomu, že jsme první řád, který celý došel. Čekáme, kolem probíhá Helča a za chvíli se opět vrací, propadlo ji hodilo zpět do zeleného patra. Docházejí ostatní týmy a my si jdeme odpočinout do našich místností.
       Siba s Bobkem a Radkou něco kutí v sále. Nikdo tam nesmí! Vládne ospalá atmosféra. Čekáme, spíme. Konečně se objevuje Siba a vysvětluje nám pravidla hry, je to pastýřská idyla upravená do období středověku. Jdeme na večeři, tu tvoří česnečka v chlebu. V hospodě/diskotéce vyvoláváme menší pozdvižení svým oblečení, zvláště Bobek, který se nenamáhal převléci ze středověkého kostýmu.
       Po večeři Pastýřská idyla, paseme ovce, nakupujeme na tržišti. Beru si za ženu sličnou Toničku a rozšiřujeme svoji farmu. Všechny přítomné vdovy se vdávají i Kuběna. Hospodářství vzkvétají a najednou upadají, dobytek chcípá. Všichni postupně přicházejí o obživu.
       Neděle a rozjezd domů, Siba odjíždí první a my si ještě prohlížíme zámek. Radio s Janou jdou stopovat a my na autobus směr Brno a Praha. Autobusem míjíme stopujícího Rádia a Janu.